Mistři

Tentokrát musím film hodnotit jako průměr mezi kvalitou a mezi tím, jak na mne zapůsobil jako na diváka. Jako film by dostal o hvezdičku víc, pojednává ovšem o lidech tak nesympatických a podivných, že mi to dočista zkazilo den :) Asi jsem holt do toho kina šel utéct před realitou a prásk ho - realita na plátně. Jediná sympatická a lidská (byť poněkud slabšího rozumu) postava tam byl ten cikán, zaplať pánbůh za něj. Celkově zahrané opravdu výtečně, ale to už řekli ostatní... (09.04.2004)

Výtečné postižení nálady v ryze českomoravské vesnici, v místě mimo hlavních dopravních tras a a daleko od hlavních center (tohle místo je symbolickým opakem Prahy či Brna) progresivní sociální politiky... V komunismem i pseudokapitalismem zdevastované vesnici se zastavil čas a v mnohém tak připomíná poetiku debutu Bohdana Slámy. I zde se objevuje nečekaně host z jiného (velkého) světa - ovšem na rozdíl od Divokých včel to není člověk, ale fenomén hokeje... Tenhle národní fetiš slouží hrdinům jako jediná možná seberealizace, z pozice na nejnižším patře sociálního žebříčku se dá skrze výkony reprezentačního hokejového mužstva projektovat k možné úspěšné identifikaci se s vítězícími hokejisty a realizovat tak (alespoň formou takovéto náhražky) i svůj pocit sebeuspokojení a realizace životních cílů... V Bohem zapomenutém místě, jehož jediným pojítkem se světem je pravidelná autobusová linka, se tak odehrává během hokejového šampionátu groteskní drama čtveřice místních kamarádů, pro něž je paradoxně hokej vším, i když s ním v podstatě nemají vůbec nic společného. A existuje-li skutečně cosi, co Václav Havel označil v české společnosti pojmem ,,blbá nálada", pak v Mistrech se to doslova zhmotňuje a vytváří opak ,,veselých" pražských filmů. Takhle vypadá novodobá vesnická deprese z bytí, které již není propojeno s půdou a přírodou, ale byla do něj uměle naočkována normotvorným diktátem městského způsobu života... Podobné filmy: Divoké včely, Indiánské léto (15.05.2007)

Pro mě nejlepší český film roku. Skvělá hudba, skvělí herci, kteří na nás nekoukají z každého druhého programu TV, zádumčivá atmosféra zimní bezsněžné krajiny a celkově netypicko české syrové looserovské komické podání. Nerodí se v zemi České moc filmů, které jsou aspoň trochu jiné jako ty ostatní. Tohle je jeden z nich. (02.11.2005)

Natočit film o partě Čecháčků z Horní dolní, jejíž jedinou jiskrou v jejich zoufalých životech je společné sledování mistroství světa v hokeji v zatuchlé hospodě zadluženého majitele je vlastně docela dobrý nápad. Původně mě dokonce napadlo že by se z toho mohlo vyvrbit něco jako Homolkovi nebo Hoří má panenko ze současné doby. Nic takového se nekonalo, ale pan Najbrt se svými kumpány asi nedokáže nechat člověka úplně chladným.  Už jeho prvotina má občas svou velmi osobitou poetiku, humor a údernost. Některé dialogy a scény jsou skutečně velmi vtipné (i když by se víc hodil výraz tragikomické.) A Jan Budař zahrál svou roli skutečně dokonale, to je bez komentáře, jaký to je borec.   Přes pár hlušších až nevkusných momentů se tak bez problému přenesu. Však taky nejsem úplný Mistr, ale zažil jsem s nimi pěkný páteční večer. (11.01.2020)

Úplně bych Mistry zase nezatracoval, ale je pravda, že to šlo udělat daleko lépe. Něco pravdy na nich bude a opět je to ta kritizovaná česká nátura, která se zde povedla. Jinak bych řekl, že to je pojato až příliš minimalisticky. Jedna nějaká prapodivná vesnice s pár obyvateli. A když říkám pár, tak na jejich spočítání by vám stačili dvě ruce. Příjemná byla přitomnost lehce hokejového námětu. Pár vtipných momentů by se také našlo. A o nic víc asi ani nejde, žádné větší ambice by film ani nemohl mít, nežli pobavit a vyšumět. (24.03.2013)