U pěti veverek

Jindřich Plachta je rozhodně největším pozitivem tohoto filmu. On byl prostě takovým hercem, který vám jen svou přítomností dokáže zvednout náladu. Je to takový hodný člověk z lidu, který se nechce zlobit, ale když už, tak to má následky. Jeho hašteření se s ženou je z její strany až překvapivě drsné a není místy vůbec komické. Ona tohle vlastně ani prvoplánově komedie není. (03.02.2015)

Půvabná veselohra, milá, vtipná, v závěru příjemně optimistická.. Jindřich Plachta v roli pana domácího úžasný, ta jeho rebelie za mydlárnu se mi moc líbila a pomoc bližnímu - v tomto případě dvěma začínajícím malířům (výborní Pivec s Peškem) - upřímná a laskavá, taková až pohádková.. Moc pěkné, bylo mi opakovaně potěšením.. (13.11.2022)

Staromilsky ale velice dojímavý film opět s lidským a vřele cítícím dobrákem v osobě Jindřicha Plachty. Jen si vzpomeňte kolik takových nebo podobných rolích za svou kariéru sehrál... Byli to jeho role, on byl takový, tak je ani nemusel hrát-prostě se v nich cítil jako ryba ve vodě. Jen namátkou Nebe a dudy, Kdybych byl tátou, Cesta do hlubin študákovy duše, Karel a já, Host do domu, Kluci na řece atd..Všechno to byli velice milé postavy, v nichž mohl herec opět dobře uplatnit své dobré nitro. Sice nepatřili k vrcholným Plachtovým hereckým kreacím, ale k těm lepším a významnějším určitě. Snímek je jinak hodně veselý, nepostrádá v sobě vtipnou stránku, trochu bezstarostný a naivní mě připadal v určitém kontextu také, ale zas musím uvážit to v jak pochmurné době vznikl a jak optimistický pohled na lepší zítřky v něm lidé tenkrát museli vidět. Musel to být příjemně chladivý balzám na duši. Ale film sám o sobě nestavěl jen na výborném hereckém potenciálu Jindřicha Plachty, dobrá byla i jeho jedovatá, později zkrocená zlá žena manželka Filoména (Míla Pačová), která sice ve filmu moc nehrála, ale přes tuto její roli si ji divák lehce zapamatuje a lehce se mu vryje do paměti. Možná její nejzávažnější a zároveň i nejtěžší role kdoví? Dále zde byli dva mladí chudí malíři Jan a Jiří (duo Pivec Pešek-dokonce i zpívající), za které pan Houbička dokonce platí i činži, aby měl klid od své manželky! Zkrachovalý vinárník, hostinský Pulec představovaný Jaroslavem Marvanem nebo starý ale taktéž výborný mydlář Antonín Aloyz (Jaroslav Průcha). Film tedy na zajímavosti a pestrosti postav netrpěl, a abych to už nějak zakončil tak jen ještě řeknu že režisér Cikán nemusel chodit jak se říká daleko pro dříví a opravdu vybral a vsadil na skvělé herecké obsazení což dělalo více než jen dobrým filmem i tento snímek.. (08.09.2007)

Neuvěřitelně nadčasový snímek, kde pan Houbička ve skvělém podání Jindřicha Plachty zachraňuje, resp. obnovuje dle odkazu původního majitele rodinný podnik, místo toho aby podlehl tlaku peněz a zničil klidný dům. Decentní komedie, příjemná a milá podívaná, která pobaví i po létech. Ale když si divák uvědomí, co všechno jsme v posledních dvaceti letech ve jménu peněz dovolili zničit, tak ho úsměv brzo přejde a zůstane jen trpká příchuť v duši. (19.04.2012)

Nesnáším vyžírky, co přijdou k lizu, aniž by hnuli prackou. Viz příklad těch dvou mazalů, pracovat, to ne, ale brát peníze od domácího, to jim šlo náramně dobře. No noc, film je to dobrý, líbil se kdysi dávno a nyní také. Pamětnictví by mi asi šlo. Stará garda hraje velmi dobře, jen scénář krapítek kulhal. (19.12.2015)