Výstraha

Miroslava Cikana mam rad, v tomto dile jsem vsak neveril vlastnim ocim. Jakoukoliv propagandu s odstupem casu (desetileti) vnimam jako historicky cennou, Vystraha je ale pocin, ktery nemohl byt bran vazne ani v dobe vzniku. Herecke vykony jsou taky zvlastni:-). Urcite jsem rad, ze jsem tento film mel moznost videt, vubec me nenudil. (19.09.2013)

Nevím, který jiný film by měl dostat pět pěkných tučných sovětsky rudých hvězdiček když ne tento. Vždyť z něj ideologie přímo kapala a zároveň je dokladem, že Majerová ve svých sedmdesáti letech už jen těžko udržela myšlenku. V podstatě všechny vtipné chvíle jsou zde v komentářích popsány, jak se tak dívám, snad bych ještě přidal: "co je to za nesmysl, že Rusové rozebírají a odvážejí z Německa k sobě celé továrny, to přece dělají Američané!", pak ti dva učni, kteří metodou pokus omyl vyrobí bez jakéhokoli teoretického zázemí benzín, bez bázně a hany jdou zneškodňovat nevybuchlou minu, ačkoli vůbec nevědí, jak se to dělá. Škoda, že je v poslední chvíli zastavil inženýr (vzácný to příklad pracující inteligence) a vytáhl z té bomby roznětku, mohla to být třeskutá legrace. Trochu ideologicky pokulhávalo, že tu továrnu postavili nacisté a naši dělníci se od nich museli učit, to mi nepřišlo moc důstojné. Zajímavost: Za zvláštní zmínku stojí Dohnal. Už v době natáčení tohoto snímku měl přislíbenu hlavní roli jednom z našich prvních seriálů, totiž v tom o robotu Emilovi, tak není divu, že si cvičil příslušnou mluvu a pohyby. (14.08.2013)

Děj filmu se zakládá z velké části na faktech, které se v letech 1945 až 1948 skutečně udály. Seznamuje diváky se situací, která byla krátce před květnovou revolucí v tak zvaném „hydráku", závodu na výrobu synthetického benzinu v severních Čechách, a ukazuje názorně, jaké obtíže museli v dalších letech naši pracující při obnovení závodu překonávat. Nastavuje také zrcadlo západním velkokapitalistům, kteří za pomoci naší reakce se snažili zastavit výrobu ve Stalinových závodech stůj co stůj. V tom tkví nesporný klad filmu. Slabým scénáristickým i režijním zpracováním námětu je však děj filmu příliš roztříštěný, na mnoha místech nepřesvědčivý a také představitelé pracujících Stalinových závodů vycházejí poměrně ploše. Filmový přehled 22/1954 (14.01.2009)

Úvodních deset-patnáct minut je mimořádně zábavných: plastiková letadýlka létají nad kouřícím modelem, v Ženevě sídlí cosi nedefinovatelného a hlášení z rádia o tom, že na kopcích stojí americké tanky... oprava, sovětské tanky, už dokáže překonat jen partyzánka, co zastřelí Němce vykukujícího zpoza tanku a následně se pověsí na bratra z Rudé armády a zatáhne ho do křoví... no a ten zbytek už je takový klasický, žíly mi to netrhalo. Pozn. Kopie, kterou jsem viděl, měla pouze 83 minut a minimálně na dvou místech začala hrát na okamžik hudba, aby byla okamžitě utnuta a začala scéna s úplně jiným pokračováním zvukouvé stopy. (26.10.2009)

Mé hodnocení nemůže být korektní. Film jsem neviděl totiž celý a díky bohu za to. Měl jsem pocit, že se v mém obýváku uhnízdil Kléma s Kobou a budou chtít, abych si s nima dal pár panáčků vodečky (nic proti ní nemám, ale proti jim ano). Výstraha je propaganda jak prase. Navíc na svou dobu musela být i pěkně nákladná, minimálně jako Klémův státní pohřeb. Nejvíce je mě tady líto režiséra Cikána. Pár jeho starších filmů mám moc rád (hlavně Alenu z roku 1947) a je smutné, co musel točit, aby mohl točit. (04.06.2009)