Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Seznámíte se s rodinou mlynáře Kaliby, který je hrdý nejen na svůj mlýn, ale i na rodinou tradici, podle které se mlynářské povolání dědí na hoštěnickém mlýně už bezmála tři sta let. A protože pan Kaliba nemá syna, je jisté, že jeho jediná dcera Liduška si musí vzít za muže mlynáře. Možná by se tak i stalo, kdyby se Kalibovi nevypravili na jubilejní výstavu. Tady se totiž Liduška seznámí s pohledným inženýrem Karlem Loukotou, který je sice převelice horlivým členem cyklistického spolku Nežeň se!, ale proti lásce není vůbec imunní. Samozřejmě na něj čeká řada patálií a překážek, přičemž tou největší je samozřejmě mlynář Kaliba se svou urputnou snahou dodržet rodinnou tradici... Tento námět byl již v českém filmu zpracován v letech 1925 a 1929. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (31)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Já ti dám pokutu, ty pišišvore!“ Kdepak s tímhle chvástalem na starého podšívku Šafránka…Plachtův lidový vypravěč a věčný cestoval je skvělý, člověk se těší na každou jeho „zaručeně pravdivou“ odpověď či historku. Ostatní také nejsou špatní (ačkoliv třeba Filipovský, Futurista či Trégl určitě mohli dostat víc prostoru), za zmínku jistě stojí i Pištěkův nerudný mlynář toužící po nedosažitelné železniční zastávce, ale ještě víc mě bavil výborný staromládenecký a cyklistický spolek Nežeň se („Společný povinný úsměšek!“) s podařenými, vtipně otextovanými písničkami, kterých bych snesl klidně i víc. Nechybí spousta omylů, setkání, nějaká ta romantika v podání Beneše a Janů, úsměvná, pohodová atmosféra…škoda jen, že filmu postupně začne pomalu ale jistě docházet dech, humoru plíživě ubývat a konec už je bohužel jen chabým odvarem slibně rozjeté podívané. Škoda, na slabší 4* to ovšem ještě stačit bude. „Vy ste byl v Praze?“ - „Zrovna du vodtamtaď.“ - „Šafránku!“ - „No…byl sem skoro v Berouně a jak daleko je z Berouna do Prahy?!“ ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Dobová adaptace populárních divadelních humoresek Karla Fořta, objevivších se na filmovém plátně již v období němé kinematografie, oživuje nejen atmosféru venkovského mlýna, ale také pražské Jubilejní výstavy, konané ve jménu velkolepých průmyslových a technických objevů. Hereckému obsazení v čele s Theodorem Pištěkem, Jindřichem Plachtou a Svatoplukem Benešem tentokrát vévodí teprve dvacetiletá Zorka Janů, která se s překvapující lehkostí a něžným půvabem dokázala překlenout přes veškerá protivenství, podnícená mmj. nedostatkem vlastního sebevědomí. Adina Mandlová si i přes poměrně malý prostor před kamerou přirozeně získává diváckou pozornost a svou koketní roli krášlí lehkým ironickým nadhledem, byť vrcholné pěvecké sólo bylo nahrazeno profesionálním dubblem. Tradičně znamenitá je další opilecká etuda Ference Futuristy; jasně dominující hodnotou tohoto příjemného filmu ovšem zůstává pěvecký sbor Kocourkovských učitelů coby spolek starých mládenců s heslem "Nežeň se!" Vkusný zábavný titul, který svou atmosférou nakazí i současného diváka a který je dalším důkazem tvrzení, že v nepříznivých dobách vznikají ta nejlepší díla. ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Film plný nejrůznějších zmatků a trapasů, kde je i docela dost zábavných scén. Za zmíňku stojí hlavně dvojice v podání Theodora Pištěka a Jindřicha Plachty. Ta byla perfektně zahraná. Adina Mandlová, která hrála kabaretní zpěvačku, tu byla spíše jen pro okrasu než aby pořádně hrála, ale tak to asi měla ve scénáři. Zorka Janů měla velký herecký talent, škoda, že trpěla psychickými problémy, které se jí bohužel staly osudnými. Kromě zmiňovaných herců se tu vyskytuje i partička Kocourkovských učitelů, ty taky stojí za to. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Z českých mlýnů je taková lehká oddychová operetka, která podtrhuje krásu české krajiny, venkova, města i lidí samých. Jindřich Plachta je zde vskutku ve formě a po celý film baví diváka skvěle. Těžko naznačit děj, protože o něj vůbec nejde, je to spíše směs komických situací sestavený v časovém sledu, tento děj pak spojují dohromady osoby mlynáře (Pištěk) a krajánka (Plachta). Podtrženo sečteno- nenáročné, lehké, milé a velmi dobré. 75% ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Klady: Kouzelná scéna na policejní stanici, vtipně spojení Plachta (mlynář Kaliba) + Pištěk (krajánek Šafránek), Ferencova výkladní skříň jeho obchodu a bajkajal. Minus: Kocourkovští učitelé, někdy doslova v neúnosně dlouhých scénách..Jinak souhlas s Radyem, Plachtova figurka je skutečně kouzelná, skoro to občas vypadá, že jde přímo o hlavní postavu, strhává na sebe veškerou pozornost, určitě by si zasloužila více prostoru, ale to bychom nejspíš skončili úplně někde jinde.. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (6)

  • Ve filmu vystupují a zpívají „Kocourkovští učitelé“, původním názvem „Pěvecké sdružení učitelů kocourkovských“. Bylo to poloprofesionální pěvecké sdružení, jež působilo na scéně české populární hudby prakticky od konce 1. světové války až do roku 1957. Do souboru mimo jiné patřil tak skladatel Julius Kalaš. (sator)
  • Jako nadávka zazní ve filmu slovo „vejražka“. Výražka (neboli také výražná mouka, vejražka) je nízko vymletá žitná mouka světlého typu, která je umleta na hladko. (sator)
  • Filmový mlýn je Dědkův mlýn v Unhošti ev. č. 488. Je pojmenován po mlynáři Martinu Dědkovi, zvaném Suchý mlynář, o kterém se písemné zprávy zmiňují v první polovině 18. století. V minulosti byl mlýn také nazýván Křížový. Po roce 1989 zchátralé stavení mlýna změnilo nejen svoji podobu, ale i svůj účel. V objektu se vyráběly housle a později sloužil jako zájezdní hostinec. (sator)

Reklama

Reklama