Paříž, Texas

Je to tak, jak jsem tušila - pro plnohodnotný zážitek z tohoto díla musím, alespoň ze zkušenosti některých uživatelů, dozrát. Trošku zklamání, neboť o své zralosti jsem měla dosti vysoké mínění, nuž, divák míní a Wim Wenders mění... Nemohu však tvrdit, že se zážitek nekonal - hudební složka pro mě odehrála hlavní roli, za krk jí dýchala kamera a i samotné pojetí příběhu o rodinné soudržnosti, lásce, bolesti, prozření, odpuštění a obětování se nebylo bez kouzla, i když, pravda, trochu časově přepáleno. Víc, než okolnosti rozdělení a smíření hlavní dvojice mě fascinoval malý Hunter a především Travisův bratr Walt: " Budu potřebovat peníze a kreditní kartu". "Není problém". To hovoří za vše. (15.05.2012)

Netradičný film ale predsa o živote. Prečo netradičný? Lebo uvidíte v hlavnej úlohe Harry Dean Stantona ako vlka (kojota, alebo čo to majú v Texase) samotára a na jeho Nastassju si počkáte hodinu a pol, aby ste sa na ňu zvyšok filmu pozerali cez sklo. Samozrejme to ale stojí za to. A prečo o živote? Lebo keď už sa tá osudová Nastassja konečne zjaví, atmosféra vás takmer presvedčí o tom, že už aj vám chýbala. A že chcete vidieť ako sa za tie 4 roky zmenila. A hľadáte podobu medzi ňou a malým blondiakom, ktorého si so sebou vodíte filmom, odkedy ste vyšli z púšte vlastnej rozorvanosti a minulosti a dali ste sa na tú správnu cestu. Ak taká je, určite nejde ďaleko od tohto filmu. (02.12.2012)

Už tomu bude více než rok, co jsem Paříž, Texas viděl poprvé. Od té doby jsem na něj, na jeho melancholickou atmosféru, opravdu výjimečně pomalé tempo (tentokrát v tom nejlepším slova smyslu) a zvláštní náladu, kterou vyvolával, často myslel. A to je jev u mě vskutku nevídaný. Teď, když jsou ty Vánoce, čas klidu a pohody, jsem se rozhodl, že se na něj s odstupem času podívám znovu. A znovu mě totálně odrovnal, možná dokonce víc než napoprvé. Dostaly mě ty samé věci jako před "lety" (jak už jsem zmínil, je to jen něco přes rok, ale zdá se mi, jako by od té doby uplynula minimálně dekáda - a navíc to takhle zní líp). A proto nejen že si Paříž, Texas zaslouží tu pátou hvězdičku, on si zaslouží i místo v mé TOPce. (25.12.2010)

Chviličku jsem tomuto snímku přivykal, ale přesto se mi tak nějak líbil od začátku. Nejlepší část je suverénně ta, když Travis s Hunterem pátrají po Jane a následné Travisovy návštěvy jejího zaměstnání, přičemž opravdu nejlepší je vyprávění příběhu přes zrcadlo. V této pasáži bych pochválil kameru a celkově zpracování. V celém filmu pak musím zmínit skvělý herecký výkon Harryho D. Stantona, ale také hudbu. Pár scén bylo trochu nelogických, což mi ubírá z dojmu na 5*. (28.11.2014)

Vyrabuje hlavu a zmizí. Zmizí z plátna, ale ne z vás. Paříž, Texas je tichá balada, která krouživým pohybem vyvolá pocit pomatenosti, aby se po pár zmatečných situacích stala ohromným pomníkem pro všechny osamocené a láskou rozervané obyvatele této planety. Jsem šutr, když jde o citové vydírání vyvolané úpěnlivými pohledy herců do kamer. Rychlík Paříž, Texas mě vyhodil na nástupišti, kde nebylo živáčka a nechal mě tam přes noc. A já se bál. Neměl jsem totiž nikoho, kdo by mě držel za ruku... Travis taky ne, a proto jsem s ním soucítil, až do roztrhání svého pyžama. V tu chvíli byl mým spojencem... Filmovým hrdinou! (11.03.2010)