Kafe a cigára

Trochu těžký film na hodnocení, jak psala již spousta lidé přede mnou, povídky jsou poměrně nevyvážené, některé jsou výtečné (Cousins, Cousins?, Somewhere in California, Delirium,...), jiné tak trochu pokulhávají. Nevím, možná jsem to nepochopil, každopádně jsem si to užíval, proto dám 4* s nadějí, že jednou, až si to pustím znova, dostanu se i k nějakým teoriím, o čem to vlastně nakonec je:) (24.06.2008)

Nekouřím a kávu jsem měl dvakrát v životě (jednou z mladické nerozvážnosti, podruhé už jen z nerozvážnosti), nicméně při sledování Kafe a cigár to naštěstí žádný velký hendikep nebyl. Jim Jarmusch napsal vynikající povídky s Iggy Popem, Tomem Waitsem, Cate Blanchett (dvakrát), Alfredem Molinou, Stevem Cooganem a Billem Murraym, proložil je roztomilými legráckami typu Teslův transformátor či Elvisovo zlé dvojče, a další originální kousek, tentokrát plný kofeinu a nikotinu, byl na světě. Že by některý z příběhů byl vyloženě nezáživný či jaksi navíc, říct nemůžu. Přesto mi ale film připadl o pár minut delší než bylo nutné k absolutní spokojenosti. (11.05.2014)

Dlouho jsem se tomuto filmu vyhýbal, ani nevím proč. Snad proto, že jsem nikdy nepodlehl tomu mýtu o kafi a cigáru, k němuž se hlásí tolik mých přátel a známých (z nichž ostatně většina hodnotí tento film velmi vysoko, takže to asi úplně náhoda nebude). Ale nechme stranou úvahy o tom, jak moc se k sobě doopravdy hodí káva a cigarety - já na to mám svůj názor, a těžko mi ho někdo vymluví (ne, nehodí). Takže k filmu. Myslím, že je tak nějak pochopitelné, že má jako většina povídkových filmů rozkolísanou úroveň. Některé povídky jsou lepší, jiné slabší, přičemž každému se asi líbí něco jiného. Stejně tak mně se některé líbily víc, některé míň, přičemž ty lepší jsou zde sice početně upozaděny, ale zase jsou tak dobré, že překonají mdlý dojem z těch slabých. Ve výsledku bych to tak nakonec viděl na suverénní 4* - Jarmusch je bez debat klasik, a tenhle zajímavý experiment představuje sympaticky bezstarostnou oddychovku, která nakonec asi opravdu stojí za vidění. (01.09.2012)

Jarmusch opět nezklamal a poskládal několik jednoduchých povídek, které mě zaujaly i vizuálním laděním. Tenhle film by nejspíš působil dost černobíle i na barevném materiálu. Některé povídky jsou sice jen výplň bez nápadu (nejvíc Renée), ale naštěstí tu jsou Bratranci?, Sestřenky, Delirium či Někde v Kalifornii, které jsou všechny na pět hvězdiček. (02.02.2005)

"Když už teď nekouřím, můžu si jednu dát. Protože už nekouřím." Jsem nekuřák, kafe nepiju a tak tohle evidentně není film pro mě. Nicméně mám celkem rád některé kousky pana Jarmusche a tak jsem v tom kofeinovém a nikotinovém opojení vydržel celý film, aby mi neunikla nějaká případná genialitka. Jenže tam buď nebyla nebo jsem ji přehlédl, což je možné, protože mě to moc nebavilo. (13.12.2017)