O princezně se zlatým lukem

Podprůměrná televizní pohádka, kterou nezachrání ani půvab Pavly Vitázkové v hlavní roli. O to více mrzí, že zrovna ona hrála princeznu v takovéhle sračce, která takřka po celou dobu působí velice amatérsky. Chvílemi to připomíná především kvůli hereckým výkonům a scénáři ochotnické divadlo. Příběh je doslova o ničem. Celá pohádka je prosycena feminismem a novými gender rolemi, z nichž by měli radost jedině španělské feministky. A tak opravdu jediné, na co se dá dívat, je Pavla Vitázková a její odhalená ramena. [1421. hodnocení, 63. komentář, 53%] (13.04.2020)

Hvězdička za to, že to je v podstatě schizofrenní záležitost. Jinak to nemá s pohádkou moc společného, herci jsou prkenní a Igor Ondříček s dosti šílenou parukou, díky níž vypadá trochu jako úchyl, trochu jako disco 80. let 20. století, přímo stromový. Herecké umění = 0 slušelo Arniemu jako terminátorovi, ale zde princi ne. Do toho započtěmež nadpočet neuvěřitelně vlezle nyvých písní a říkanek s vysloveně a místy až nelidsky stupidními texty a na pozvolné utrpení je zaděláno. On ale je scénář i jinak neuvěřitelně stupidní. Pozvolné utrpení překvapivě - protože tou dobou si člověk myslí, že větší nesmysl už to být nemůže - vyvrcholí v závěru, kdy dojde k měření dovednosti a umu v maskované soutěži, kdy už stejně každý ví, kdo je kdo, přesto však protagonisté pod maskami pronášejí a v druhém případě huhňají "odhalující narážky/poznámky". Jedním slovem: bizár. (26.12.2020)

Rudolf Tesáček je režisér, ktorý celý svoj profesný život zasvätil natáčaniu televíznych filmov. V priebehu rokov 1974 až 2002 ich zrežíroval naozaj veľa. Viaceré z nich sú televízne rozprávkové inscenácie. A keďže som v poslednom čase zhliadol viacero titulov z tejto kategórie, ktoré režírovali ženy (Vlasta Janečková, Svatava Simonová a Jiřina Pokorná - Makoszová), tak som dal možnosť tomuto pánovi, aby sa im pokúsil konkurovať. Pustil som si rozprávku "O princezne so zlatým lukom". Je to jeho posledné dielo, ktorým v roku 2002 ukončil svoju dlhoročnú kariéru. Príbeh o nesympatickej princezne, fanatickej feministke, ma nebavil, spievané pasáže ma iritovali a i celkové spracovanie sa mi zdalo jalové. Rudolf Tesáček s týmto titulom súboj s vyššie spomenutými českými režisérkami jasne prehral. * (21.12.2023)

Princezna která se nechce nikdy vdávat, o životě nic neví, ale má to od maminky. WTF? No hlavně že chlastá. :D Pohádku to vidělo z vlaku a já si marně lámu hlavu nad smyslem, ale zřejmě žádný není. Princezna se nechová ani jako žena, ani jako muž, natož jako princezna z pohádky. Možná pár feministek zaplesá, ale děti na to koukali a nechápali. Děj trapný, chování herců je tak amatérské, že bych je ani za herce nepovažoval. Vzhledem k tomu, kdo psal scénář, tak se divím používanému výrazivu. Ono to není ani roztomilé ani vtipné. Jednu hvězdičku za snahu a být režisérem, tak se za takovouto "pohádku" stydím. Pochybuju, že ji hrdě ukazuje svým dětem. (10.02.2015)

Pro mne byl problém obsazení. Moje neschopnost pamatovat si obličej byla zde umocněna obsazením dvou ženských postav pro mne v podstatě nerozlišitelných. Tedy dcery hospodského Borky a Šlapěny či jak se to jmenovala. Hernajs to nemohla mít jedna z nich třeba krátké vlasy? Jinak hezká hudba, ale proč většinou zpívali chlapi? Kostýmy dobré. Nějak mi neseděla princezna a to věkem. Zdálo se mi, že již měla přetočený tachometr ne? Nu, ale krásná byla, to jo. I zápletka byla dobrá. Jen škoda, že jsem její rozuzlení odhadl hned na začátku. Celé dílo bych asi nenazval pohádkou. (12.08.2019)