The Merchant of Venice
Kupec Benátský
Režie:
Michael RadfordKamera:
Benoît DelhommeHudba:
Jocelyn PookHrají:
Al Pacino, Jeremy Irons, Joseph Fiennes, Lynn Collins, Zuleikha Robinson, Kris Marshall, Charlie Cox, Heather Goldenhersh, Mackenzie Crook, John Sessions (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Benátky, rok 1596. Melancholický Antonio má rád svého mladého přítele Bassania, který jej požádá o zapůjčení 3000 dukátů. Antonio souhlasí, aniž by tušil, že se Bassanio s danou částkou chce ucházet o ruku Porcie. Jelikož je ale Antoniův kapitál vázaný v obchodních lodích, které jsou právě na moři, musí jít Antonio za židovským lichvářem Shylockem. Nevraživý Shylock souhlasí, a dokonce mu nabídne tříměsíční půjčku bez úroku. Pokud ji však Antonio nesplatí včas, bude mu kupec dlužit libru masa. Shylockova dcera mezitím uteče s křesťanem, což podnítí Židovu nenávist. Bassanio odjel za Porcií, Antoniovy lodě ztroskotaly a Shylock se dožaduje své libry masa. Je sestaven soud a má být vykonán rozsudek, když se do záležitosti vloží Porcie snažící se zachránit život Bassaniova přítele. (Filmbox)
(více)Videa (4)
Recenze (369)
"Vezmi si ze mě toto poučení: Vše, co jak zlato se třpytí, vždy cenné není.." Především je třeba si uvědomit, že právě Shakespearův famózní Kupec benátský nepatří zrovna mezi nějak zvlášť vyhledávanou filmařskou látku, právě pro její antisemitistickou pachuť, nicméně stejně jako i ostatní mistrovy hry lze Kupce uchopit prakticky jen dvěma dost odlišnými způsoby, totiž klasicky, klaníce se svému předobrazu, či lehce postmoderně, jako to již několikrát - Dle mého úspěšně !! - zkusil kupříkladu Kenneth Branagh, a režisér Michael Radford zvolil první cestu zřejmé pocty velkému Shakespearovi, ačkoliv právě Kupec benátský pro svá nadčasová témata si přímo říkal o nějaké ozvláštnění, díky čemuž by ta židovská otázka mohla v divákovi coby analogie s fašismem či přímo naší současností rezonovat o poznání silněji, jedná se však o kostýmní poctu natolik řemeslně skvostnou a precizní, že vlastně nelze nic namítat.. Zaujme především výborná kamera Bendita Delhommea, zvlášť kontrast obou dějových linií co se týká samotné mizanscény, nasvícení či stylizace barev až bere dech.. Samotný překvapivě civilní Al Pacino, který zkrátka jednoznačně ční nad všemi ostatními, se mi zdál znovu naprosto úžasný, když svému Shylockovi, velmi komplikovanému a nejednoznačnému charakteru dopřává silně tragikomické rysy, což se však už jen dík jeho obsazení dalo předem očekávat.. Tenhle boj o libru masa se neskutečně podařil !! ()
Kupec benátský je podle mě nejlepším zpracováním Shakespearovských divadelních her do filmu ( neviděl jsem jich zas až tak uplně moc ale 6 bych jich snad napočítal ). Úchvatný Al Pacino, který mě nadch až do teď, po 2 měsících si stále pamatuji na jeho scény. Příběh jednoduchý, chytlavý, romantický, nespravedlný a koneckonců spravedlný.... Jednou jsem Žida, v podání již už zmíněného úchvatného Al Pacina, nesnášel, poté ho litoval. Příběh plný emocí a radosti a smutku, který se přelévá z jedné strany na druhou, a někdy až jsem nachytal sám sebe jak nevím na které straně jsem. Ač chápajíc obě strany (( :: ()
-"If you poison us, do we not die?" Docela dlouho jsem přemýšlela, proč mám v sobě jakousi iracionální nenávist, kdykoliv vidím Jeremyho Ironse v libovolné roli, a teď mi bylo připomenuto proč: protože před nějakými jedenácti lety jsem ho se školou viděla v Kupci benátském v roli absolutně pokryteckého slabocha a hluboce se mi to zarylo do podvědomí. A co se týče filmu samotného z mého dnešního pohledu: Dlouze jsem se (po novém promítání po těch letech) zamýšlela, jak správně formulovat své pocity. Navzdory angažmá Al Pacina, o kterém vím, že ho jímá hluboká láska k Shakespearovi, a který má vysoký potenciál být kompletně démonickou komplexní postavou, je výsledek až děsivě nevýrazný. Může za to schizofrenní rozhodnutí být za dobře jak s Shakespearovým původním textem, tak s moderní inscenační možností představovat Shylocka jako sympatickou postavu a ukřivděného hrdinu na úkor jednobarevného záporáka. Tím film vlastně začíná, že si přidává scény chování křesťanů vůči Židům, aby nastavil tón filmu, a na území Benátek zůstává hlavně s Shylockem a ukazuje jeho úhel pohledu, jenomže čím víc se film posouvá v čase, tím víc se to (pro mě skutečně nepochopitelně) proplétá s jakousi melodramatickou telenovelou o tom, jestli jsou Antonio s Bassaniem milenci a koho Bassanio miluje víc, jestli onoho pokryteckého slabocha a nebo arogantní bestii Portii. Poznámka na okraj, málokdy se mi stane, že jsou mi úplně všechny zamýšleně kladné postavy zcela nesympatické a nemám pro jejich jednání ani trochu pochopení. Ale pokračujme, myslím si, že režisér si měl při adaptaci počínat radikálně a nedodržovat Shakespearovu původní osnovu, protože z pohledu moderního/současného diváka je nepochopitelné, proč z dramatického a zdrcujícího soudního finále o do společnosti vrostlém rasismu a ještě jakémsi kritickém opisu kapitalistického přemýšlení přeskočí do posledního aktu o prstenech a mileneckých vádkách a filmu dodá několik dalších point, které s těmi předchozími obsahově nijak nesouvisí. A potom přijde zase závěr s Shylockem vypuzeným z ghetta a jeho dcerou svírající matčin svatební tyrkysový prsten, který by mohl být tak skvělý, kdyby nebyl tak vytlačený na okraj předchozí chtěnou a pozornost uzurpující romantikou. Plus jsem si vzpomněla na rozhovor s kouzelným neznámým pánem, se kterým jsem jela pár měsíců zpátky vlakem, o tom, jak se může měnit interpretace textu v průběhu staletí právě i na příkladu Shylocka - jak bizarní, že dnes se dojímáme nad zlomeným brečícím Pacinem, který přišel o všechno světské i duchovní a je pošlapán ostatními, jak to jenom jde, kdežto alžbětinští křesťané se na to dívali jako na happy end, protože konvertita Shylock nyní může šťastně čekat na smrt, protože po ní přijde do křesťanské nebe a nic lepšího si vlastně jakýkoliv člověk nemůže přát. A podruhé plus jsem si vzpomněla na jakýsi rozbor tohohle filmu, ve kterém autor psal, že každá z hlavní postav hraje v jiném stylu (a nevypadá to jako záměr) - Jeremy Irons realisticky, Joseph Fiennes moderně romanticky, Al Pacino ponořeně metodicky a Lynn Collins vědomě shakespearovsky. Tenhle nesoulad také myslím filmu ubližuje, než že by ho posílil nebo obohatil. Kéž bych byla tak chytrá a sečtělá, abych to takhle skvěle dovedla pojmenovat sama. () (méně) (více)
Libru masa (říznout či neříznout) si ze školy pamatujeme všichni, jenže film není divadlo a ačkoliv byl Shakespeare geniální (ano, já si to opravdu myslím), nebyl vznik téhle adaptace určitě dvakrát snadnou záležitostí. Film se rozjíždí jen velmi pomalu a zpočátku to vypadá na přehlídku benátských exteriérů a krásných dobových kostýmů. Netrvá však dlouho a Michael Radford podává názorný a nanejvýš působivý výklad termínu GRADACE. S nemalým přispěním hlavních protagonistů postupně utahuje kolem diváka hustou atmosférickou smyčku, aby v závěrečné scéně soudního procesu vyšrouboval napětí na maximum a nechal nás nevěřícně lapat po dechu. Bravo! Opěvovat výkon Ala Pacina by bylo nošením dříví do lesa, každopádně to, jak se plynule přehrál od mladistvých delikventů jako Michael Corleone či Tony Montana k postaršímu zhrzenému lychváři Shylockovi je vpravdě nádherným důkazem hereckého mistrovství hodného toho nejvyššího obdivu. Svým mladším kolegům nasadil laťku hodně vysoko a to je moc dobře. ()
Shakespeara lze zařadit mezi největší génie dramatu. S jakou přesností vystihuje všemožné lidské charaktery, je obdivuhodné. A vynikající také je, když někdo podobně báječnou látku dokáže přenést do filmu. Michaelu Radfordovi se to povedlo. Jeho "Kupec benátský" je přesně takový, jaký má být. Nechybí pořádné drama, ale ani komediální prvky. Velký obdiv patří hercům, potažmo maskérům, protože Al Pacino je jako Žid Shylock k nepoznání. Výprava je snad rovnou na Oscara, dokonale nás přenese do Benátek 16. století. Prostě a jednoduše zas jeden film, který potěší srdce i oko divákovo. ()
Galerie (66)
Photo © Sony Pictures Classics
Zajímavosti (11)
- Bruno Rubeo získal za výpravu Stříbrnou stuhu od Italského syndikátu filmových novinářů. (imro)
- Ian McKellen byl připravený zhostit se úlohy Antonia (Jeremy Irons), ale na poslední chvíli musel projekt opustit kvůli kolizi s jiným natáčením. (imro)
Související novinky
Al Pacino a Jessica Chastain v adaptaci Shakespeara
Al Pacino (Irčan, Klan Gucci) byl před lety tím šťastným aspektem, který pomohl dnes oscarové herečce Jessice Chastain (Interstellar, Očima Tammy Faye) dostat se do Hollywoodu. Tehdy třicetiletá… (více)
Reklama