6. Batalion

Do očí bijící propaganda americký armády pro blbečky a dorost. ___ Válka je svinstvo, špína, děs, návrat k nejprimitivnějším formám přežití. OK, někdy je třeba vojensky zasáhnout, ale nehrajme si na opak, nezavírejme oči a neotvírejme ústa pro pění oslavných ód. Jinak se dopustíme odporný relativizace ceny lidskýho života, stejně jako se to povedlo tady Dahlovi. Definitivně mě v tomto názoru utvrdil závěr, kdy už to rejža nemohl vydržet a z gustem do země zašlapal poslední živou rostlinku individuálního bytí. Smrt je přeci hnedle veselejší, když se ukazuje, že láska ženy dobře poslouží jako zdroj síly vojáčka táhnout zubožené šiky k vítězným zítřkům. Uvědomělé milé zbudou jen oči pro pláč, ale pochopí to. Protože hvězdné vlajky vlajou, polnice troubí tklivou melodii a do nebes vzlétá naleštěnej bombarďák US Army, juchů! ___ Lepší volbou k tématu konce války na Filipínách je kniha Šóhei Óoky "Ohně na planinách". (12.12.2011)

Chcelo by to byť vojnový veľkofilm, avšak pôsobí to veľmi televízne. Má to neskutočne dlhý úvod, ale neznamená to, že úplne nudný. Len sú tu občas momenty, kedy je dianie zdĺhavé a trochu zbytočné. Záver už ale klape ako hodinky a prináša to pravé vyvrcholenie. Však sa naň aj chystali. 60% Netflix (16.10.2022)

Mám docela ráda válečné filmy, málokterý mě zklamal... Ovšem "6. Batalionu" se to povedlo dokonale. Jak může být válečný film tak nezáživný, tak nudný? Vzhůru mě udrželo jen očekávání, kdy už se konečně začne něco dít. Když jsem se ke konci dočkala, žádné nadšení se nedostavilo. Hrdinové mi byli naprosto ukradení a sledovat tento druh filmů zcela bez emocí, bez zájmu, prostě není to pravé "ořechové". Zkrátka od válečných filmů čekám něco jiného než 100 minut plácání, 15 minut akce... a zbytek zaberou titulky. Zhruba před 10-11 lety jsem viděla TV snímek v USA/Maďarské koprodukci "Když utichly trumpety" - špína, krutost a válečné šílenství kapaly z každého záběru, pamatuji si ten film dodnes a ráda bych jej viděla znovu. O "6. Batalionu" si chci pamatovat jediné: abych se mu v budoucnu obloukem vyhnula. (12.02.2009)

Horší válečný film jsem ještě neviděl. Je sice hezké, že šlo o největší (a velice úspěšnou) záchranou akci amerických jednotek za druhé světové války, ale to je spolu s použitými dobovými záběry na začátku a konci filmu téměř jediné pozitivum. Film jsem si musel rozdělit na tři části, které jsem během tří dnů vždy při večeři odledoval. Byl to na mě až moc "velký nájezd" najednou. Film se totiž šíleně vleče. Jednotlivé postavy, které mně po celý film nechaly chladným, se většinu stopáže mezi sabou pateticky baví, nasazují zhrzelé obličeje a "panáčkují" v klišoidních scénách. Když už dojde konečně na akci, odflákne ji "pan režisér" naprosto rutijním způsobem. Během 10 minut je po všem, americká vlajka jde vzhůru a všichni si zajásají a popláčou. Možná jsem vůči tomuto filmu až moc přísný, ale opravdu se mi vůbec nelíbil. (31.10.2005)

Po všech stránkách absolutně rutinní záležitost, která místama dost nudí - snaha pojmout celou událost ze široka (dějová linie týkající se odboje) je jenom na škodu. Čekáte-li alespoň kvalitní závěrečnou akci, budete nejspíš zklamaní jako já. A Connie Nielsen nemá štěstí na role, nebo si je prostě neumí vybírat. (22.10.2006)