Zimní víla

Díky povodňovým výpadkům kabelové televize a internetu jsem z nudy zapátrala v naší staré videotéce a byla jsem vcelku mile překvapena. Zimní víla sice není kdovíjakým pohádkovým skvostem, v záplavě laciných televizních papundeklových pohádek ale určitě vyčnívá. Odlišuje se už jen tím, že snad žádný záběr nebyl natočen ve studiu. Vše se odehrává na hradech nebo v zasněžené krajině. Z filmu je sice zřetelně cítit snaha příblížit se Vorlíčkovým Třím oříškům pro Popelku (ať už samotným příběhem nebo již zmiňovaným zasazením do zimního období), nikdy to ale nezapůsobí křečovitě. Jen občas mě štvala naprostá naivita hlavní hrdinky. Naopak zase oceňuji obsazení "dabérů" Martiny Sobotky a Jakuba Saice. (07.07.2009)

To už si scénárista nemůže ověřit, že titul knížete v době pozdní gotiky (anebo rané renesance, odhaduju podle kostýmů) patřil jen vládci a že si lidé nevykali? Titul "kníže" se rozšířil až po třicetileté válce. Text písní je mi odkudsi povědomý, ale nedokážu určit zdroj. Anebo jde o velice těsnou inspiraci jinými písněmi? Navíc používání současných slov "zfalšovala list" se do historizující pohádky nehodí. Ale když se podívám na seznam režisérových počinů, mám dojem, že by se měl věnovat jiné činnosti. Hvězdičku zaslouží kostyméři a výtvarníci - včetně volby exteriérů. (26.12.2009)

Tato pohádka spadá do kategorie „další z pokusů typu měl-jsem-ambice-ale-moc-se-to-nepovedlo“. Klasický pohádkový motiv měl být zjevně obléknut do kabátku „pokus o realističtější pohádkofilm rytířský,“ nohy výsledku ale podráží několik faktorů. Nepříliš přesvědčivý herecký výkon představitele hlavní mužské role. Notně unylý výkon představitelky hlavní ženské role – je pravda, že dobro a ubližovano obvykle tahá za kratší nitku hereckých možností než zlo, ale retardovaně by nutně vypadat nemuselo. Obé zmíněné už nemůže zachránit ani Hana Igonda Ševčíková, která naopak v roli ženské záporačky vysloveně exceluje. Zbývá hudba: někomu se patrně bude líbit, pro jiného ale už bude moc sladkobolná - v kombinaci s výše uvedeným už je totiž trochu na inzulín. (24.11.2020)

Dojem velkorozpočtovosti snažící se budit jednohubka s netypicky aristokraticky "cool" prvním milovníkem Markem Taclíkem - však to taky byla jedna z jeho prvních televizních/filmových rolí (a BTW to lomítko je pro povahu celé Zimní Víly příznačné). Krásné kostýmy, slušné, byť u někoho lehce rutinní, herecké výkony, slušný, ale ne zrovna překvapující příběh, a neočekávaně příjemná a s atmosférou filmu ladící hudba, a pozor, i píseň. Ta ale - řekl bych stejně jako samotná Zimní Víla - sdílí osud někdejšího podobně nerozhodného počinu Jak Si Zasloužit Princeznu. Je to škoda, ale s ohledem na ambice produkce si nezaslouží víc než 60%. (24.12.2012)

Hezky natočeno i zahráno. Opravdu jsem byl překvapen kvalitními hereckými výkony v této pohádce. Taclík, kterého jinak moc nemusím, zde svého prince zahrál skvěle. Rovněž i jeho ségra (Geislerová) i budoucí manželka (Votočková) se snaží co to jde. Dokonce ani Menzel se zde nepitvoří, jak bývá v pohádkách jeho blbým zvykem. I hlavní záporačka tvrdí skvěle muziku a v závěru jsem jí přál tu nejhorší možnou smrt. Co mě ale iritovalo byl zcela nelogický vývoj děje v některých okamžicích. Především zhovadilej posel, kterej vykecá královské listovní tajemství a to dokonce opakovaně a také neschopní královští vojáci, kterým záporačka několikrát nepochopitelně proklouzne mezi prsty. (29.12.2013)