Bohémové

Muzikal o skupine umelcu zijicich na pokraji chudoby v New Yorku v poslednich dekadach 20.stoleti. Pekna hudba i texty dohromady s jedinecnosti kazdeho jedince slibuje skvely zazitek, ale i pres urcitou kontroverzi se mi nedostal pod kuzi a velky pocet postav zabiji plynulost deje, i kdyz vice nez dvouhodinova stopaz dava dost prostoru. Za zkousku to stoji. 60% (29.01.2009)

Keď som v roku 2011 videl na ČT 2 záznam z posledného (behom 12. rokov bolo cca 4000 repríz) predstavenia kultového muzikálu Rent, bol to pre mňa obrovský zážitok. V tom megapríbehu bolo všetko, bol v ňom život. Svoje urobilo aj to, že šlo o záznam z derniéry, takže o to silnejší bol napr. neuveriteľný záver "525 tisíc minút". Potom život išiel ďalej, roky utekali a ja som so šokom zistil, že tú pecku v roku 2005 nakrútil Chris Columbus (Sám doma) ako normálny hraný celovečerák. Okamžite sa mi začali triasť ruky, zohnal som si ho... a bol som rozčarovaný. Miestami dokonca znechutený. Napriek rovnakým postavám, scénám a pesničkám to nemalo nič z toho skvelého záznamu, ktorý som v roku 2011 videl. Miestami bolo vôbec problém dopozerať to. Príšerne ma to iritovalo. Neviem prečo. Dal by som 20%, ale pridávam symbolických 20 navyše za výnimočnú predlohu. (07.09.2017)

Nejdříve jsem viděl záznam derniéry divadelního představení přímo z Broadwaye. Bylo to, jako blesk z čistého nebe. Příběh mě úplně pohltil, jednotlivé skladby uchvátily, herecké provedení mě ohromilo. Zkrátka - zamiloval jsem si Bohémy na první pohled a poslech a to jsem jinak k muzikálům téměř netečný. Filmová verze, pod taktovkou Chrise Columbuse, se ke mně dostala až jako druhá. A bohužel pro ni, emoční dopad na mně už nebyl tak intenzivní. A to hned z několika důvodů. Za prvé - obrovské odevzdání se rolím a nefalšované emoce na scéně, kdy herci nehrají ale spoluprožívají každé napsané slovo, což bylo ještě podpořené tím, že šlo o derniéru - se ve filmu samozřejmě vytrácí. Za druhé - spousta písní ve filmové verzi chybí a lehce odlišné je i aranžmá většiny kousků. Za třetí - spousta věcí a zákonitostí, která funguje na divadle a přijímáme je jako úzus a divadelní zkratku, ve filmu fungovat přestává a občas se stane, že příběh působí spíš jako sled klipů, který se sice nakonec spojí do příběhu, ale ten už nevyznívá tak opravdově. A co je nejdůležitější, u filmu mi scházel ten intenzivní prožitek - teď a tady ...no day, but today... Katarze se dostavila u obou verzí, slzy jen u té divadelní. Takže bohužel pro Columbuse, ale se vší úctou k němu už za to, že se do téhle látky pustil, jeho filmová verze je jen za čtyři hvězdy a to ještě s odřenýma ušima. Přes to přese všechno: Viva La Bohéme! (02.03.2011)

Hodně netradiční, v dobrém slova smyslu muzikál, z prostředí New Yorské lůzy. Netradiční zejména z důvodu postav. Kde jinde by jste mohli najít lesbičky, gaye, trancky nebo H.I.V. feťáky v hlavních rolích!? Krásný je především kontrast stylu hudby s tragickými osudy hrdinů. Songy zní tak optimisticky a jsou překypující energií navzdory tomu, že o lásce právě zpívá H.I.V. pozitivní pár. V oblasti muzikálů, jeden z nejvýraznějších zážitků. (04.05.2012)

Nemělo se to jmenovat spíš Špinavci, Socky, případně Nuly? Když zapomenu, že místo obdivu k zneuznaným umělcům jsem pod tlakem štítivého odstupu, který nastoupil hned po úvodní, a jediné zajímavé, písni (jsem tak úzkoprsá, že od muzikálu obvykle očekávám tak dvě, tři špičkové skladby) měla nutkání jít si umýt ruce antibakteriálním mýdlem a očistit kliky, nemohu pominout obsazení, ve kterém jsem ani za svitu baterky nenašla jedinou sympatickou postavu, nemluvě o vyčpělém pseudouměleckém koktejlu, namíchaném ze sociální kritiky a lásky všeho druhu... No a za tu šílenou bučící performanci bych Maureen nechala chcípnout hlady, prosím... (08.11.2013)