Ve službách papeže

Dokáže zaujať historický epos, ktorý sa namiesto na masové bojové scény, naddimenzované dekorácie s miliónovým davom a exotickými lokáciami všeho druhu sústreďuje predovšetkým na (ne)obyčajnú maľbu stropu? Rozhodne áno. Napätie vytvárané ústrednou dvojicou, je dokonalou náplasťou na absenciu vyššie spomínaných aspektov. (10.05.2014)

Charlton Heston opět v jednom historickém eposu. Představitel Bena Hura, Cida či Mojžíše, zde stvárnil renesančního umělce Michelangela Buonarrotiho. Snímek se zaměřuje na vztah mezi papežem Juliem II. a Michelangelem, kterého Julius přinutí vyzdobit strop Sixtýnské kaple proti jeho vůli. Michelangelo zpočátku papežovu rozhodnutí vzdoruje, jelikož se domnívá, že jeho talent se naplno projevuje v sochařství, ale čím déle pracuje na výzdobě stropu, tím více je svým úkolem pohlcen. Díky Michelangelovu perfekcionalismu a onemocnění se však dokončení jeho mistrovského díla odkládá, což znepokojuje papeže, který cítí, že jeho dny jsou sečteny a chce se dožít dokončení svého odkazu budoucnosti. Film si mě získal i věrným vyobrazením atmosféry papežského dvora i jeho nejvyššího představitele. Julius II. byl spíše válečníkem a dobyvatelem než pozemským zástupcem Ježíše Krista na zemi, což potvrzuje i dílo jeho současníka N. Machiavelliho, který ho ve spise Vladař nevyobrazil příliš lichotivě. Film se může pyšnit kvalitní výpravou, o které se může i dnes některým historickým filmům pouze zdát. Skvělý zážitek z filmu navíc podtrhává výborný hudební doprovod. (18.11.2008)

vyše dvojhodinová "ťahanica" medzi Julianom II. a Michelangelom, či o odmenu, alebo o námety. N asvoju dobu dost moderne poňatý spôsob komunikácie medzi najvyššou hlavou cirkvi a umelcom. Veľkofilm dal dostatok priestoru na herecké stvárnenie ako Hestonovi tak aj Harissonovi. Škoda, že sa scenárista nedokázal zblížiť aj s koncom života Michelangela a jeho vzťahu k dielu ktoré namaľoval. Z historického hľadiska som rád, že vďaka práve tomuto dielu sa rozpráva a vie viac o autorovi ako o tom, ktorý to všetko nariadil. (23.03.2014)

Vynikající film. Na Nový rok jedu poprvé do Říma a předem mohu říct, že co mě na Itálii nejvíce zajímá je renesance a jsou to také géniové té doby, v popředí figurujíc samozřejmě Leonardo, Boticcelo nebo právě Michelangelo. I právě proto v letadle nebudu myslet tak moc na koloseum nebo Fontánu Trevi, ale budu snít o tom jak poprvé vzhlédnu hlavu a uvidím jeden z divů světa, na kterém se jeden sochař neochotně málem umořil k smrti. Umění je velice obskurní jev v mých očích a subjektivně nerozumím lidem, co galerie ze svých itenerářů vynechávají, protože v každé fresce, v každé olejomalbě je za komponován kus umělcova génia a každá nese příběh, proto je dobré zajít se podívat na dary těchto géniů, ať už se v Oslu podívat do Vigellandova parku, nebo do Florenské Ufizzi, či Louvru, člověk by měl být schopen tuhle velikost ocenit a sklonit se za uměním, které hraničí s dokonalostí. (15.12.2019)

"Proto braň, můj milý, mé němé dílo a mou pověst s ním: já nejem malíř a sem nepatřím..." napsal s odstupem let autor fresek na adresu díla, které žádnou obranu nepotřebuje, a ze kterého se v reálu obyčejnému smrtelníkovi zamotá hlava a podlomí kolena. Občas si říkám, jestli ten film není příliš krátký. A jinak: přestože velmi dobře vím, že herec není role, podobu Michelangela mám už přes dvacet let neodmyslitelně spjatou s Charltonem Hestonem. (06.11.2007)