Ellie Parker

O lidech, kteří již ani nevědí, kdy jsou sami sebou, neboli každodennost + práce = starosti nižší a střední vrstvy Hollywoodu v moderním syrovém a surovém pseudodokumentárním podání, stejně vyprázdněném a povrchním jak život těch hvězd a hvězdiček, které zobrazují životy nás - socek, bláznů, sexuálních úchylů, narkomanů a jiných obyčejných normálních lidí. Ta vyzvracená zelená zmrzlina je docela dobrou metaforou mé spokojenosti s filmovým "mistrovstvím" tohoto filmu. Experimentální neznamená nutně dobrý - mnohem častěji to znamená triviální nudu a únavu, než duchaplné hledání nového. Umím si však představit, že někoho tento film nadchne hlubokým ponorem do filmové a herecké pravdy. Ale je to opravdu pravda nebo jen role, kterou film na sebe bere? Tento opus zřejmě natočili lidé, kteří se objevili v samotném závěru. Tohle já již nežeru. (20.11.2011)

I přesto, že mám Naomi Watts ráda, hlavně od doby, co jsem ji viděla ve filmu 21 gramů, tak tenhle pokus o nezávislý film, či co to mělo být, je tragédie. Její výkon, který by se hodil spíše na divadelní prkna, tolik dle mého názoru přehrávala, byť to nejspíš měla ve scénáři, považuji za katastrofální. Rádoby amatérská kamera, zmatečně poletující z jednoho záběru na druhý, a děj veškerý žádný. Škoda, jako sonda do života herce snažícího se uplatnit, to mohlo být zajímavé, ale tohle DVD ukládám někam hodně hluboko a rozhodně nehrozí, že se na něj podívám znovu. To Blair Witch je proti tomu velkofilm. (22.01.2012)

Dnešní lekci na téma Jak chutná neúspěch uvádí Naomi Watts. Je možné být šťastný A současně být herec? Nezávislý snímek z loňského Febia téhle otázce neuhýbá a vypráví až dokumentárním způsobem o strastech jedné bezvýznamné herečky v jednom dni jejího života. Maluje obrazy ze života hmyzu, který přežívá se šváby po oprýskaných obydlích, odkud toužebně pokukuje po chodníku slávy a roli v jakémkoli podřadném filmu s dobrým cateringem. 70% (26.04.2007)

Takové lehké filmové cvičení na téma "jak je těžké prorazit v showbyznysu". Snímek je vcelku o ničem, mladá dívka postupně zjišťuje, že její sen se rozplývá, že hvězdou nebude, že je nejvyšší čas se sebou něco udělat. Jelikož má kolem sebe samá podivná individua, nebude to asi jednoduché. To už je ale program dalšího dílu, tato část je jen o pocitu nejistoty a rozčarování. Pro milovníky Naomi Watts příjemná příležitost vidět ji pořád na plátně, v různých oblečcích a i v koupelně. Ostatní se asi budou nudit o něco víc.60% (20.11.2012)

Miluju ujeté filmy, miluju filmy, které zachycují běžný život obyčejných lidí a miluju Naomi Watts. Právě z těchto tří důvodů by bylo nefér frnknout nejvyšší počet hvězdiček a básnit právě o dokonalé Naomi (to ale budu i tak). Ellie Parker asi nezaujme každého. Lépe řečeno nezaujme téměř nikoho. Ale pokud někdy nadáváte jako já, na neuvěřitelně trapné výkony herců v béčkových hororech, tak po shlédnutí tohoto snímku už nebudete. Krásná sonda do života budoucích hereckých hvězd (sama Naomi takhle nějak opravdu začínala), u které se čas od času od srdce zasmějete. Snímek je točený dokumentárním stylem a ono se opravdu o jakýsi dokument jedná. Dokument o neúspěšné mladé herečce snažící se prorazit. A snažící se přežít ve městě splněných snů. I přesto, že stopáž má jen hoďku a půl, bude se vám to zdát strašně dlouhé, dialogy vám budou připadat vařené z vody a kamera se bude třepat víc než koala v iglu. Ale dohromady to funguje. Drží to fantastická Naomi Watts (já vás varoval...) a ještě fantastičtější hudba (písničková). Možná nejlepší, jakou jsem kdy ve filmu slyšel. Naprosto dokonale sedne k jednotlivým předělům. Pokaždé se skvěle trefí do nálady. Tohle je film pro čtenáře Bukowského a fanoušky Naomi Watts. Pro ostatní asi neztravitelné. Tři a půl. [červenec 2006] (20.07.2006)