Město ztracených dětí

jak je zvykem u dvojice Jeunet/Caro, tak je jejich dílo vizuálně vybroušené na jedničku s hvězdičkou. I atmosféra je nabušená a stále jsem byl v napětí z toho, že se už už stane něco, co Vám osvětlí děj. A jak se dozvíte i z jiných komentářů, tak se nedočkáte ;-)) Přesto není důvod ho zatracovat a za podívanou stojí - jen moc nepřemýšlejte. Prostě slabší 3*, přece jen jsem byl mírně zklamaný. [ PŘÍBĚH: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (09.04.2013)

Psychovize budoucnost jak od Terryho Gilliama, ale tak nějak sem se nemohl moc dostat do příběhu, přišel mi takovej hodně upozaděnej a nevýraznej a proto sem se tu a tam nudil a celkově mam kvůli tomu z filmu dost rozporuplný pocity. Ale herecký obsazení skvělý, ať už to byl Ron Perlman a nebo v dětský roli famózní Judith Vittet, tak všichni byli výborný. 3,5* (22.02.2008)

Prazvláštní dílko, divné, úchylné, bizarní, takový filmový new weird s nekonzistentním příběhem a fascinující audiovizuální stylizací - převažuje temnota, rudá barva s příměsí zelené, depresivní je také hudba. V ponurém Městě se ztrácejí děti, unášejí je Kyklopové s mechanickým okem a prodávají je psychicky mimóznímu panu Krankovi na jeho plošinu na moři, obklopenou minovým polem. Pan Krank nemá schopnost snít a tak nasává inspiraci z dětských mozků. Pomáhá mu v tom skupina ňoumovitých klonů, jejich trpasličí matka a věčně protestující strýček, což je mozek v zeleném nálevu. Kyklopové ovšem udělají chybu, když unesou malého bratříčka Baštíka poněkud jednoduchému silákovi jménem One. Co chybí na rozumu jemu, to hravě doplní dívka z ulice, Drobek. Další fascinující postavou (nebo spíše dvěma postavami) je Chobotnice, šéfka dětského zločineckého gangu, potkáme taky "pána blech" nebo šíleného profesora-sběratele, který žije ve své ponorce a podniká ve skafandru výpravy po mořském dně. Zní to jako strašný guláš? To taky je:-). Příběh je podřízen celkové úchylnosti, nehledejte v něm žádnou logiku, berte to jako temnou pohádku. Vytknout musím chaotickou roztříštěnost a chvilkama nepříjemnou uječenost. Pochválit je třeba herecké výkony, obsazení se skutečně povedlo. Nevšední podívaná, která jen tak z paměti nevymizí. 72% (29.10.2009)

Moje záliba v obskurnostech, fantasmagoriích a bizarnostech sice byla částečně ukojena, ale na druhý straně mě žalostně štve hlavní náplń filmu: Totiž, že Žán Piér předvádí spíš zajímavé kulisy na pozadí jakéhosi neurčitého příběhu. Ten je možná svým způsobem i originální, ale bohužel bez větší hodnoty. Teda... nechci, aby to znělo jako suchoprdí vejlev samozvanýho umolousance z "Katovny", ale mě to vyprávění fakticky neuspokojilo. V podivném a nesrozumitelném světě se šmrdolí nespočet podivných, nesrozumitelných až protivných existencí... A tak nějak se mi zdá, že celej film spíš balancuje někde na hranici zlýho snu a obskurního nesmyslu. Nemůžu si zkrátka pomoct...Nějakou větší hloubku (a ani extra napětí) jsem v těch podivných obrazech prostě nenašel. Takže na závěr velmi nerad: Tři z pěti za vizuál, mýho oblíbenýho Perlmana a spektakulární "sexy mozek" stráčka Irvina ... Zbytek šel krutě mimo. (07.05.2010)

Nikdy by mě nenapadlo že chlápek, který mě kdysi okouzlil poetickou, rozvernou a vtipnou Amélií z Montmartru, mi zkazí den jedním z nejhnusnějších fantasy příběhů, jaký jsem viděl. Stylisticky je to parádní, vizuál neživých předmětů je dokonalý. Děti, představitelka Drobka speciálně, jsou kouzelné a bizarní postavy skvěle obsazené i zahrané. Spousta vynikajících a velmi neotřelých nápadů a s tím souvisejících scén, vytváří hravou směsici smrdutého fantasy artu...který nesnáším. Podobně jako někdo zvrací ústřice a jiný je miluje, tak já mám problém s příběhy o pokřivenostech, které se odehrávají ve světě, kde slunce svítí jen aby vám vypálilo oči, hudba hraje jen aby z vás udělala zabijáka a láska vede nevyhnutelně k tomu, že vás zabijí. A neospravedlní to ani ty dvě hřejivé scény v závěru, ani happyend, který už tu slizce úchylnou atmosféru nemohl překrýt. Tento film strkám do šuplíku k "pohádkám" J. Herze, kterého považuji za krále hnusného artu. Totálně mimo můj vkus a preference. A to jsem si myslel, že největším úletem Jeuneta byl Vetřelec: Vzkříšení. Zlatej Alien. (17.01.2022)