Tygr a sníh

Roberto Benigni a jeho velkorozpočtový dadaistický experiment se celkem vydařil. Vzhledem k tomu, že je toto můj druhý film tohoto italského blázna, ještě nedošlo k opotřebení, ale cítím, že je chlapec se svým excentrismem na okraji propasti (uvidíme co potvrdí až uvidím jeho další filmy). Prozatím je Tygr a sníh vizuálně přivětivá ujetina s Benignim v hlavní roli, jež úspěšně balancuje na hraně karikatury a grandiózního hereckého výkonu. 70 % (18.06.2013)

Můj oblíbený film, který je prostě nádherný a úžasný. Roberto Benigni je tak roztomile praštěný, že si ho nejde nezamilovat - skoro takový italský Woody Allen. A Nicoletta Braschi je něco neuvěřitelného (nota bene s přihlédnutím k jejímu věku v době natáčení). Tenhle film je tak báječně romantický, nápaditý a vtipný, že jsem ho i podruhé sledoval se zatajeným dechem, utíraje u některých scén slzy smíchu a dojetí. V jedné z nich zazní třeba jedno z nejhezčích milostných vyznání, jaké jsem kdy ve filmu slyšel: "Jestli umře, mohou skončit celé tohle divadlo na světě... Mohou vše odvézt pryč, vyšroubovat hvězdy, svinout oblohu a položit ji na nákladní auto, mohou zhasnout Slunce, tak moc miluji - víte, proč ji tak moc miluji? Protože ji miluji, když na ni září slunce. Mohou si všechno vzít pryč, tyhle koberce, sloupy, domy, písek, vítr, žáby, zralé vodní melouny, sedm večerů, květen, červen, červenec, ovčí srst, včely, moře... ". Každý, kdo byl někdy taky takhle zamilovaný, musí bez nejmenšího zaváhání napsat: udělal bych úplně to samé, co Attilio. (15.03.2014)

Téměř v každém filmu jde Benignimu o život... Ani tohle není výjimka. Kromě jednoho ( Život je krásný ) to vždycky přežil. Na tenkém ledě mezi životem a smrtí, mezi humorem a trapnem, mezi komedií a dramatem.... Tak jak Benigniho známe, i když v tomto případě asi nejslabší pokus... Pro mě je to však vždy za 5 hvězd... (06.09.2011)

Trochu zmatené a nepřehledné. Co je realita, co je sen? Na spousty divákových otázek nepřišla odpověď. A bylo to vůbec třeba? Musíme znát na všechno odpověď? Musí být vše "nalinkováno" tak, jak si přejeme nebo předpokládáme? Vždyť i náš vlastní život není nalinkovaný přímo, ale pohybuje se v mezích jakýchsi křivek, které se sice podvědomě snažíme napřímit, ale ne vždy se nám to daří. Důležité však je, že si vždy umíme uvědomit, že naše životní pouť i v těchto kritických výchylkách může být krásná, humorná a plná optimismu. (22.07.2010)

příběh mající lehkost sněhu a sílu tygra, umě kombinující obé do poetické harmonie... benigni si napsal a zrežíroval sebe sama takřka dokonale, doslazuje hořké a ztrpčuje sladké, takže chvílemi divák neví, zda se má smát, nebo brečet... možná mám kliku, že jsem tuhle one man show viděl dříve než tolik vyzdvihovaný Život je krásný, a tak nemám srovnání s údajně mnohem lepším snímkem. prostě díky gejzíru krásných slovních obratů a parádnímu konci v mé romantické části duše zavládla spokojenost na 80%. (26.11.2010)