Rooster Cogburn

Volné pokračování Maršála, které je hodně jiné (a kupodivu možná i lepší) než slavný originál (překonaný i remakem od Coenů), za nějž Wayne dostal svého jediného hereckého Oscara. I na poměry 70. let, která byla bohatá na revizionistické (anti)westerny (deziluzivní drsňárny od Sama Peckinpaha, Malý velký muž, McCabe a paní Millerová aj.), je Šerif Cogburn nezvykle feministický (mj. skvělá ironická hláška o volebním právu žen). Jádrem snímku není zápletka o honbě za nebezpečnými psanci, ale kultivovaná romanticko-komediální linie sbližování šovinistického bručouna (Wayne) se stárnoucí, ale zatraceně umanutou a sebevědomou dcerou reverenda, odhodlanou potrestat zavraždění svého otce (tradičně výborná Katharine Hepburn). Nejpřekvapivější a nejcennější na filmu je, že obě jeho hlavní roviny, dobrodružná a vztahová, si nejen nepřekážejí, ale naopak se bezvadně doplňují. Snímek tak má svižné tempo, děj rychlý spád a mnoho akčních momentů, a přitom také výrazné výkony dua legendárních charismatických herců, mezi nimiž to náramně jiskří. Podobnost s (mnohem slavnější) Africkou královnou jistě není náhodná. Navíc je to jedinečná příležitost vidět K. Hepburn obsluhovat rotační kulomet! ;-) 75 % (18.08.2022)

Rooster Cogburn se vrací na scénu a ačkoliv tentokrát nemusí vzít opratě do úst a střílet z koltu v jedné ruce a s winchesterovkou v druhé, tak i přesto zažívá další dobrodružství, v němž mu společnost dělá Katharine Hepburn v roli věřící seveřanky a indiánský chlapec. Příběh je dekorován krásnými záběry na severoamerickou přírodu Oregonu a za tónů klasických westernových melodií a ideální délky jednotlivých scén (i celého filmu) pak divák nemá prostor pro nudu, jelikož hluchých míst je tu opravdu minimálně. Snímek Stuarta Millara sice není originální jako Maršál, sází se tu na osvědčený koncept, avšak to není na škodu. (24.02.2012)

Tohle je teprve druhý film, ve kterém jsem měl možnost vidět K. Hepburn a zároveň druhým, na němž pracoval Stuart Millar jako rejža. John Wayne již měl dávno po šedesátce a před sebou již jen 4 léta života. Mě v tomto filmu přišel lehce statický, málo pohyblivý. Ovšem vzájemné jiskření mezi dvěma rozdílnými hereckými pohlavími naprosto fungovalo. Jenže za mě snímek postrádá skutečně dramatické přestřelky a opravdové napětí. Zde je snímek řazen i mezi komedie a možná je to víc westernová komedie. Přesto zde prvky dobrého westernu najdeme. Zároveň je tu zmíněno pomalu mizící právo starých ochránců práva sahat po zbrani kdykoli, ale více se zmiňují práva zločinců a nutnost soudu. Přesto jsem našel krásné scenérie. Mě osobně film vcelku bavil, ale k hodnocení přistupuju čistě pragmaticky s ohledem na hodnocení jiných Waynových filmů. (22.08.2022)

Jako western se mi to moc nelíbilo, ale závěrečná část odehrávající se na řece to celkem zachránila. Ta krajina a hlavně peřeje, to byla pastva pro oči. Jako komedie plná hlášek to může být dobré, ale měl jsem to v původním znění s anglickými, a moje angličtina není zase tak dobrá, abych si to naplno vychutnal. Přesto slušný průměr. (03.02.2008)

Jo, je to obšlehlý syžet z Maršála a nejspíš i s nějakým dozvukem Africké královny. Padouch je nanicovatý a vůbec z něj nejde strach. Nitroglycerin přežije zacházení, při kterém by každému chemikovi zešedivěly vlasy. A chudák ten malý indián slouží jen jako garde, aby se na sebe jednooký Duke a v příšerném staropanenském čepci oděná Kate nevrhli rovnou v lese nebo na prámu. Ale právě proto film stojí za to. Starý Wayne a stará Hepburn v sobě mají ještě pořád tolik ohně, že by zapálili stepní požár pouhým svým dotykem. V tomhle jsou nedostižným vzorem pro většinu nedomrlých romantických dvojic současných zaláskovaných filmů. Wayne a Kate si nedají ani pusu, ale stejně by mohli milostnou vášeň vyučovat nejenom na vyšší dívčí, ale i na Oxfordu. - Odkud by je nejspíš pro přílišné zaujetí pro věc vyhodili. (09.09.2014)