Dveře dokořán

Film o súboji rozumu a citu so sociálnym rozmerom. Ani romanca, ani dráma...viacmenej z každého niečo. Jednotlivým scénam a decentným myšlienkam nechýbala súdržnosť, najviac sa mi však páčila permanentne prítomná malá sonda do ľudského svedomia. Nakoniec som si povedala, že ten film bol práve tým ľudským rozmerom strašne fajn, aj keď prvoplánovo nepôsobil výrazne, čím sa u mňa "odležalo" nadpriemerné hodnotenie a spokojnosť. (30.11.2008)

Dveře dokořán jsou evropským psychologickým filmem, do něhož zběhly postavy z filmů amerických, tuze nepsychologických. Postavy vyjadřují se výhradně kostrbatými metaforami, postavy, jejichž jednání je podmíněno diváckým očekáváním, nikoliv logikou a hlavně postavy, které nemlčí v momentech, kdy by mlčet měli. Do sebe zakuklená zápletka je nadto vláčí od osudového střetnutí k nešťastné náhodě a zpět, nedá jim chvilku oddychu, dějovost staví před věrohodnost. Chyběly mi (čím překvapuji sám sebe) dlouhé bezeslovné scény, podepřené pěknou hudbou a silnými hereckými výkony. Dveře dokořán mají jenom tu hudbu, která je navíc využívána tak, že ji nejspíš vůbec nezaregistrujete. O špatný film nejde především zásluhou Anthonyho Minghelly – ten dobře zrežíroval to, co špatně napsal. 65% Zajímavé komentáře: novoten, castor, Damiel, Crawler-D (27.09.2010)

Anthony Minghella filmovému světu chybí. Dveře dokořán se zprvu tváří jako další Na dotek, ale v průběhu se mění do více sociálně dramatického pojetí. Podivnost mezivztahového chování je ale u hlavních hrdinů podobná, obzvlášť pak v samotném porovnání Jude Law vs. Jude Law. Právě to podivné chování, které však z hlediska motivace postav funguje bezchybně, dělá z filmu zajímavý zážitek a z Juda Lawa herce, na kterého se prostě pokaždé rád dívám. 7/10 (16.07.2016)

Britský film, kterému, ač vypráví o mezilidských vztazích, chybí to nejdůležitější. Emoce. Postavy většinou jednají chladně, jen velmi zřídka jimi zalomcují emoce. Navíc i zasazení do londýnské čtvrti King's Cross, čtvrti, kde se potkává moderní architektura s miniaturními bytečky imigrantů, je studené. Navzdory precizním hereckým výkonům a roztomilému slovanskému přízvuku Julie Binoche jsem nebyla spokojena. Dveře byly jen pootevřené. (24.03.2008)

Film na mňa pôsobil veľmi rozpačitým dojmom a mal som problém ho vtesnať do pár viet komentára. Našťastie som naďabil na komentár Mattyho, ktorý to vystihol presne: "Minghella dobře zrežíroval to, co špatně napsal." Scenár bol, matematicky vyjadrené, príliš divergentný na to, aby jednotlivé postavy boli dostatočne prekreslené a jednotlivé témy aspoň náznakovo uzatvorené. Pri takom scenári nemajú ani dobrí herci veľmi čo hrať a bolo to na nich vidieť. Veľmi slabučké tri hviezdičky. (11.04.2011)