Sluníčko na houpačce

Kdepak dnes už takový herci jako byl pan Čepek nejsou, tak výborně zahrát souboj s alkoholem a přitom vypadat jako opravdový lesník dělník, co se pro svého chlapce snaží vyhrát nerovný boj – to se nepodaří již dnes někomu zahrát. Celkově je sice film velmi depresivní, ale jsou tam malé jiskřičky štěstí a dobroty, které vlastně všem událostem přinesou klidný a harmonický dojem. Těžko říct proč se česká televize málo věnuje vysílání podobných filmů, které jsou krásné a milé a do nekonečna radši opakuje notoricky známé filmy, které již diváka nepřekvapí. Velmi silný je hlavně konec…. (09.10.2018)

I díky přesvědčivému herectví naplňuje scénář Mileny Mathausové své poselství. Za roli klučiny Matěje, o kterého je zájem až ve chvíli, kdy vyhraje se svou kresbou mezinárodní soutěž, získal Marek Mikuláš (mladší bratr Martina Mikuláše) cenu UNICEF za dětský herecký výkon. Své předpoklady k naplnění vážných rolí dětských hrdinů předvedl i ve filmu V zámku a podzámčí. "Rum je blbec." (21.01.2010)

Marek Mikuláš hraje dítě z dětského domova, ale tady je mě značně nesympatický, je to asi tím, že na svůj věk je nějak až moc chytrej, všechno ví a zná, na všechno má odpověď. A i jeho vystupování je docela arogantní. Možná tak namachrovaně působí taky díky předabování Adamem Bernauem - Vitorem Králem (v zajímavostech o filmu je mylně uvedeno jméno Lukáše Becha). Naopak jeho otec, alkoholik Stibor v podání Petra Čepka má ty správný grády. Všechno další je na vysoké filmařské výši, je v tom TA atmosféra počátečních osmdesátek, vyzdvižená tísnivou hudbou Karla Svobody. Režisér Jiří Adamac byl ve své době na vrcholu tvůrčí práce a jeho tvorba měla nezpochybnitelnou úroveň. Což už u něj bohužel hodně dlouhou dobu neplatí. (14.09.2018)

Další z dětských filmů o dětech z 80. let. Existují tedy lepší filmy (Počítání oveček), ale Petr Čepek coby alkoholik milující svého syna je výborný. Marta Vančurová byla trochu otravná, jak během jednoho dne navštívila tolik lidí a ptala se jich na spoustu věcí, ač jí do toho vlastně nic moc nebylo. Například jak šmahem odsoudila Matějovu matku, to se mmi moc nezdálo. Milena Dvorská ztvárnila svou roli opravdu přesvědčivě. Brrr. (18.01.2012)

Nečekaně dobrý avšak smutný film. Řekl bych, že je zde dobře poznat, že scenář psala žena. Adamec tady pochlapil a jestli se tu něco opravdu mimořádně zdařilo, pak to byl výběr herců. Marek Mikuláš tu nijak nepřehrává, mladý Bartoška se skvěle hodil do role bezstarostného chlapíka, který však jak se později ukáže má také nějaké ty šrámy na duši a nedořešené záležitosti. Marta Vančurová opět krásná jako vždy s tím svým zvláštním smutkem ve svém herectví, které mám u ní tak moc rád, no a na závěr nekompromisní Petr Čepek. To je prostě PAN herec ! Skvělý byl i Karel Heřmánek v roli ředitele dětského domova, který by se dětem rozdal, ale přesto jim nemohl být rodičem po kterém toužily. Film i zajímavě končí a dává mu to punc reálnosti. Možná si dnešní divák odplivne nad tehdejším socialistickým řešením pěstounské péče či adoptováním dětí, ale ono je to stejné dnes jako tehdy. Změnilo se snad jen pár zákonů a paragrafů. Dětské domovy jsou plné dětí, které nikdo nechce. Dětí, které by chtěli být milovány. Dětí, které vědí, že jsou i jiné šťastné světy. A občas to někde po adopci neklape a dítě se vrací zpět. Traumatizované o to více, že si přivonělo světa tam za zdí.Proto strašně fandím projektům jako jsou SOS Dětské vesničky, nebo každému páru, který by děti chtěl mít ale nemůže. Všem těm, kteří by chtěli být těm opuštěným maminkou a tatínkem. Tohle je už po několikáté, co jsem nucen konstatovat, že ne vše normalizační rovná se blbé a nekoukatelné. Dávám za 4 loky rumu i když pít je špatné ! * * * * (01.02.2020)