Medvídek

Hřebejk s Jarchovským už dávno nejsou to co bývali. Už dávno ne...Poslední film, co stál trochu za to...Horem pádem měl těch scén k zapamatování jen pár. Medvídek se mi nelíbil celý, jak herci, tak samotný příběh, který je dle mého stále mlení toho samého akorát z jiného pohledu. Neskutečná nuda spolu s opravdu minimem vtipných scén a se žádnými hláškami už není nic, co by mě dokázalo zaujmout. Medvídek je zatím nejhorším filmem, co jsem od Hřebejka viděl. A doufám, že zůstane a pokusí se jít jinou zajímavější cestou než dosud. Kvalitně zatím klesající... (10.02.2008)

Co vytknout? Že bych si dané téma dovedl představit lépe zpracované? Tak to každopádně. Ale nudil mě Medvídek? Ne. Byl mi vyloženě něčím nesympatický? To také ne. Přirozený Macháček, výborný Luknár, standardně dobrý Trojan, zajímavá role pro Geislerovou (až netypická by se dalo říct) a k tomu nádherný závěr (a závěrečné titulkové scény). Kdyby byl celý Medvídek, jako jeho závěr, byl bych nadšený. Z takového nádherného rozuzlení mi po místy příliš průměrně scénáristicky i režijně koncipovaných scénách spadla čelist. (09.10.2007)

Vzorová ukázka úpadku nejen kinematografie, ale především Jana Hřebejka. Z nesmělých, ale v celku podařených "Šakalích let" se vyšplhal ke kultovním "Pelíškům", vynikajícímu "Musíme si pomáhat", hodně dobrému "Horem pádem", podprůměrné "Krásce v nesnázích" až tragickému "Medvídkovi". Scénáře se opisujou jeden od druhého, herci jsou furt stejní a výdělky se sypou. Bohužel. Doufám, že toto je poslední film svého druhu. Pokud ne (jako že určitě), tvůrci doufám prodělají i prdel. 0%. (07.03.2009)

Marný pokus o autentický náhled na manželské soužití. Osudy tří manželských párů, kterým se následně hroutí jejich manželství, doplatily na scénář, který předkládal slabé argumenty pro rozpad manželství. Dílo zkázy dokonala Hřebejkova nevzrušivá režie, pokoušející se o autentické přiblížení manželské krize lidí středního věku, co spolu spí, a asi se mají rádi, ale přesto nemohou spolu být. Jak se hroutí dvě manželství ze tří, tak se hroutí i film. Po stránce dialogů jsem čekal víc, ale čekal jsem, že to někam vyústí, ale film mě svým nijakým poselstvím slibně ukolébával. Ze tří párů, tvořících kruh přátel pro dobré i zlé, si moje sympatie nikdo moc nezískal, ale to neznamená, že by jednotlivé postavy zahráli Hřebejkovi dvorní herci špatně. Právě oni byli tím nejlepším na celém filmu. Z prázdných dialogů, ke kterým film nejednou sklouzl, vytěžili herci maximum, ale ani to dobrý dojem neudělalo. Nevěra nebo vzájemné partnerské odcizení se tady řeší nudným způsobem, vrcholem je odhalení promlčené nevěry postaršího páru rodičů jedné z postav, vidět Menzela pokoušet se hrát, je docela utrpení. Zakončeno je to zase tak nějak plytce. Z celého filmu se mně asi nejvíc vybaví dorty z cukrárny, kterou vedla Tatiana Vilhelmová, její sádelnatá postava a dort hozený Macháčkovi do obličeje. Nevím, k čemu sloužilo to, že mužským postavám jsou ponechána občanská jména herců, kteří je hrají. A podivností je na tomto podivně inscenovaném filmu bez gradace, bez vtipných a trefných dialogů, víc než dost. Opravdu nevím, co Jarchovský s Hřebejkem chtěli tentokrát divákovi sdělit. Ať to bylo cokoliv, tak se jim to rozhodně nepodařilo. 40% (17.03.2011)

Povrchní, snobské, útržkovité, často nedávající smysl, zbytečně barvité, idealistické, rádoby suverénní. Z totálního průseru se film dostává v posledních patnácti minutách. Korunu všemu dává samotný Hřebejk s neuvěřitelně sebevědomým a drzým přirovnáním Medvídka k několika zahraničním filmům, jež jsou kvalitativně úplně, ale úplně někde jinde. (06.04.2013)