10 000 př. n. l.

Roland Emmerich je prostě zvláštní druh režiséra, který točí velkofilmy za jakoukoliv cenu, i za cenu nesmyslnosti. Takže se u tohoto filmu nesmí přemýšlet. Když se u něj totiž nepřemýšlí, tak potom se člověk u něj pobaví. Já jsem prostě vypnul a přestal vnímat to okolí, které každou chvíli bylo jiné a fakt, že procestovali celý svět za jediným cílem, /dost obyčejným cílem/ nedokázal film vytáhnout prakticky nikam. Jediné na čem on stojí jsou efekty a v tu ránu přichází Emmerichova chvíle, protože on efekty umí, ale rozhodně to není to jediné co umí. Po nějakou dobu vytváří sci-fi, o kterých každý ví, každý je zná a právě proto je tak známý. Není film, který by nebyl mediálně známý a právě proto můžu spokojeně říct, že jsem se u 10 000 př. n. l. relativně bavil. I když příběh byl vcelku obyčejný a hodně nesmyslný, já se bavil. Efekty za to stály a to byl nejdůležitější bod toho, proč jsem na to vůbec koukal. Jinak co mu rozhodně budu mít za zlé je to, že se v tomto filmu příšerně stotožňuje s Hvězdnou bránou. Prostě až okatě moc. Abych pravdu řekl, Emmerich prostě nezklamal. Natočil film, o kterém se mluví negativně, ale přesto se na něj kouká, takže svého cíle spokojeně docílil. --- He is not a god! (21.05.2008)

Z budoucnosti točí Emmerich výrazně lepší filmy než z minulosti. Velkofilm 10 000 př. n. l. připomíná ze všech nejvíce Apocalypto Mela Gibsona, je však příběhem, věrohodností i zpracováním o dvě třídy níž. Příběh pravěkého lovce ze sněžných hor DeLeha, který dokázal dobýt říši pyramid, neunudí, ale ničím zvlášť nepotěší. Navíc přes přesné datování v názvu je zcela mimo čas. I když nejpozdější data vyhynutí šavlozubých tygrů i mamutů se skutečně udávají kolem roku 10 000 př. n. l., velcí dinosauří praptáci vyhynuli podstatně dříve a naopak nejstarší světové (tj. egyptské) pyramidy byly budovány později - ve třetím tisíciletí př.n.l. A tak zbývá vychutnat si dusající stáda digitálních mamutů a hezkou fimovou hudbu, nevnímat blbosti a nezapomenout, že existují i lepší filmy z dávné minulosti, jako třeba Zemanova Cesta do pravěku. Trailery (se zvířátky): http://www.csfd.cz/film/223271-10-000-pr-n-l-10000-bc/videa/ (07.11.2009)

Guláš! I když vlastně né. V guláši jsou samé dobroty, tady to byl takový maglajs, kde tvůrci smíchali prostě vše, co jim přišlo pod pero. Vyspělé Egypťany, pralidi, šavlozubé tygry nebo mamuty, jenž pomáhali stavět pyramidy. Rovněž jsem nevycházela z údivu, že dredovci dokázali v tuhé zimě přejít velehory zasypané sněhem. Pak se jako mávnutím kouzelné hůlky pana Pottera, dostali do deštného pralesa, plného pětimetrových, bojových slepic odkud byl už jen co by kamenem do savany. Tam se k trestné výpravě připojili všichni křováci a zbytek přes Saharu došli pěšky. Jako i žánr fantasy má snad své hranice a takové nesmyslnosti, splácané dohromady by nedokázalo zachránit ani ... ani nic. Nicméně jsem byla zvědavá jestli Ten, co mluví se šavlozubým dokáže zachránit nejen svou vyvolenou, ale i všechen lid a nakonec ho vyvést z otroctví. Uff ... Divím se, že do toho ještě nepřimíchali zrod Olympijských her, jelikož ten hod oštěpem směrem k Všemocnému, byl excelentní! Kam se hrabe Železný ... (15.02.2015)

Kam se poděl ten megalomanský Emmerichův styl? Jakoby to snad ani nebyl on. Rozvleklé a nezáživné. Asi po hodině sledování jsem začala být v obležení svých vlastních myšlenek, a ačkoliv jsem byla schopna upírat zrak na obrazovku, přestávala jsem děj chvílemi vnímat. Takové... nijaké. Ale ten obrovský digitální tygr byl opravdu úchvatný:) (27.02.2011)

Ty pralidi mě silně připomínali dnešní levicovou alternativní mládež, měli stejné vlasy, byli stejně špinavý, mluvili anglicky a chovali se jako hovada. Taky se mi líbilo, jak ráno vyšli z USA a večer došli do Egypta, připomnělo mi to moje každodenní večerní procházky do Sydney. Každému tyhle kratší procházky před spaním vřele doporučuji . (23.03.2008)