Režie:
Linda Kallistová JablonskáScénář:
Linda Kallistová JablonskáKamera:
David CysařVOD (1)
Obsahy(1)
Jsou mladí, zapálení pro ideály, politiku... a jednou nám možná budou vládnout. Oceňovaný dokument režisérky Lindy Jablonské o členech levicového Komunistického svazu mládeže a pravicových Mladých konzervativců.
Kdo jsou mladí lidé, kteří nám mohou za pár let vládnout? Režisérka Linda Jablonská sleduje činnost mladých konzervativců a komunistů v období před parlamentními volbami v roce 2006. Co najdete v knihovničce mladé levice a co u mladé pravice? Dovedli by si jedni představit, že by chodili s člověkem, který kope za druhou stranu? Jaké mají rodinné zázemí, co je k politice přivedlo? A hlavně – co se stane, když se sejdou všichni dohromady, třeba na 1. máje?
David z Komunistického svazu mládeže by po vyhraných volbách nejradši odjel s traktorem budovat kolchoz, s Veronikou se seznámili na zájezdu po stopách Slovenského národního povstání. Jirka by bral post ministra vnitra, Honza se klaní památce sestřeleného sovětského letce, Marek obětuje veškerý volný čas kandidatuře na předsedu Mladých konzervativců a druhý Honza dal mamince k Vánocům plakát Václava Klause. Ve filmu se tak obrazně potkávají Stalin, Che Guevara a Miroslav Grebeníček s Georgem Bushem a Václavem Klausem, panelákové 1+1 stojí proti luxusnímu darovanému bytu a revolta proti rodičům kontrastuje s pokračováním v otcovské tradici. Ať už se šestice hrdinů dokumentu Kupředu levá, kupředu pravá dívá nalevo nebo napravo, všichni si k problémům, které věk kolem dvacítky obnáší, přibrali navíc starost o věci veřejné.
Mohla by to celé být jen zábavná hra na politiku, kdyby někteří z hrdinů filmu už teď skutečně nefigurovali na kandidátkách parlamentních stran. Pokud chcete vědět, jakým způsobem hodlají ovlivňovat věci, které se týkají nás všech, Kupředu levá, kupředu pravá vás s nimi seznámí. Za deset let by totiž mohlo být pozdě.
(oficiální text distributora)
Recenze (132)
Opravdu velmi vtipné. Já jsem shlédl projekci filmu v rámci filmového klubu na VŠE, přečemž potom probíhala diskuse s aktéry tohoto filmu. Dostavil se Marek Nemeth za MK, Veronika Sýkorová a David Pazdera (hlavní aktéři snímku za KSM) + 1 za KSM, jehož jméno neznám, Linda Jabloňská jako autorka snímku a politolog Jan Kubáček, který celou besedu moderoval. "Legrace" pokračovala, jenže s tím rozdílem, že tentokrát měla silně hořkou příchuť. Vidět a slyšet lidi z KSM na živo, to je vážně síla. Zásadně neodpovídali na otázky a neustále mleli o tom, jak jsou utlačovaní, jak se žije krásně na Kubě, nebo že kapitalismus a fašismus je v podstatě to samé. Snímek byl bezesporu objektivní, ale oni (KSM) režisérku obvinili z toho, že to bylo natočené pro "MKáčkově". Jan Kubáček musel často projev D. Pazdery přerušovat, aby se dostalo ještě na další dotazy, protože Pazdera vždycky rozjel svůj nekonečně dlouhý monolog. V součtu vyšlo na KSM odhadem 80% veškerého času debaty. Takový kopec čiré demagogie, nesmyslů a účelových interpretací jsem už dlouho neviděl. Ještě připojuji pro zajímavost odkaz na fotografie z oné besedy: http://www.filmacek.net/o-filmech/kupredu-leva-kupredu-prava-diskuse.html ()
Na to abych zjistil, že komunisti a zpruzelí konzervativci jsou idioti k pohledání, mi stačí pročíst si Haló noviny a Reformy.cz (případně jiné obskurní plátky, kde se až s náboženskou zaníceností oslavuje Stalin či naopak náš nejproslulejší klimatolog - i se svým hradním šaškem, co není z opice). Navíc tak líp pochopím jejich dogmatické a šablonovité myšlení a nakonec se i daleko srdečněji zasměju. ()
Bože, to bylo ale panoptikum!! Názorná ukázka toho, že "modrá ideologie" a "rudá ideologie" má přes názorové rozdíly k sobě blíže, než se na první pohled jeví. Z poblouzněných "rudoarmějců" jsem měl neskutečnou psinu, z technokratických Klaus-boys mě šel mráz po zádech. Jestli tahle individua budou v budoucnu rozhodovat o osudu této země, tak emigruju do Grónska. Takže pozor - "Dobrý den, u telefonu Václav Klaus. Dobrý den, u telefonu Václav Klaus."..... ()
Nesouhlasím s většinou názorů, to nejsou stejní klauni. U modrých jde jen o styl, jejich názory pobaví, jsou ale neškodní, neohrožují. A rudí? Třídní nenávist, násilí, totalita, emigrace, ostnaté dráty na hranicích, rudé transparenty v každé ulici, obrovská armáda, ekonomický pád, cenzura, premiéry zahraničních filmů vůbec nebo po deseti letech, politické vraždění, takhle to při jejich vládě všude dopadlo a na změnu bylo třeba počkat pár desetiletí, než se budovatelským úsilím unavili a změkli. Porovnává se hezky a vtipně, ale porovnává se neporovnatelné. 60%. ()
Neuvěřitelná sranda, ze které trochu - trochu hodně - mrazí v zádech. Jestli se tihle rudí a modří jednou dostanou k moci Bůh nás všechny chraň! Sociologicky je dost zajímavý, jak tihle lidé přišli k svjem názorům. Na jedné straně zanícená komunistka, která bydlí s maminkou v jednopokojovém býtě. Na druhé straně bohdatý studentík- mladý konzervativec, kterému rodiče koupili byt v praze s televizi větší než výkladní skříň, který se každý den opaluje ve fitku aby dobře vypadal. Jeho životní sen, být politikem...začínám se bát, aby se mu to nesplnilo... ()
Galerie (3)
Photo © Aerofilms
Reklama