Neuvěřitelný život rockera Coxe

Když jsem se tenkrát ožral a poblil na koncertě Kelly Family, kde jsem dělal dozor své alternativně nezávislé sestře, myslel jsem si o sobě, že jsem ten největší rockový bouřlivák pod ocelovým nebem. Ale zřejmě jsem příliš předčasně usnul na vavřínech. Kam se seru na Deweyho Coxe! Takoví lidé by měli vyhrávat Týtý a Slavíky namísto slušňáka Karla, který by nezobral drogu ani po čtrnáctidenním žhavení lebky zvaném Budík na Guantanamu. Přiznejme, že tahle komedie jednoznačně leží a padá na panu Reillym, který je dostatečně necharizmatický až odpudivý na to, aby působil jako rockenrollová hvězda světové extratřídy vtipně. Navíc podává naprosto bezchybný herecký výkon a toho čtrnáctiletého retardu s hlasem jako zvon má vepsaného ve tváři a nezvyklá ho ani, když mu zfetovaný bedňák mává čurákem přímo před očima. No, hluchých míst je tu stejně jako vtipů, u kterých bych hýkal, přesto jsem se párkrát od srdce pousmál a u hitovky Rock Hard bych sundal i sako, aby mi nepřekáželo při mém erotickém tanci, ale bohužel jako rocker žádné nevlastním. (04.05.2012)

Spousta trapných, hloupých a nevtipných pokusů o humor z toho soudku, do kterého vždycky nahlížím s největšími obavami. Na druhou stranu mě mile překvapily povedené písně (kromě titulní Walk Hard ještě ta nesmyslná "dylanovka", jejíž provedení bylo vážně vtipné) a tu a tam nečekaný moment k pousmání. Nicméně ze všeho nejvíce mě nepobavil film, nýbrž bonusové materiály na DVD, zejména pět samostatných videoklipů, mezi nimiž je i naprosto skvělá coververze Bowieho Starmana. Bonusy opravdu doporučuji. (19.09.2013)

Ha ha ha ha ha ha. Jak trefné! Některé momenty jako vystřižené i z jiných tvůrčích profesí. Třeba ty hádky z partnerkou, při nichž dostáváte ty nejlepší nápady a musíte si je běžet zapsat, hádka nehádka. Mýtus umělce a jeho zrodu je tady karikován ad absurdum, jasně, je to doslovné až hanba a neumí to včas skončit, ale stejně -- tohle je jedna z nejchechtavějších komedií mého diváckého života (konzumovaná droga při koukání: pouze pár sklenic vína a šňupací tabák //šidítko za kokain, hi hi//). (08.10.2008)

V poslednej dobe (5-6 rokov dozadu) sú stále populárnejšie biografické snímky o slávnych hudobníkoch. Ani by ma nenapadlo, že niekto dokáže natočiť paródiu aj na túto tému ale stalo sa. Bohužiaľ dalo by sa povedať, že sa jedná o jednu z tých slabších paródií. Film najviac paroduje film Walk the line, ktorý sa mi sám o sebe nepáčil a preto bolo náročné vydržať pri pozeraní tejto paródie. Je pravda, že snažiť sa parodovať hudobné filmy nie tak ľahké ako napr. horory alebo akčné filmy, ale aj tak sa film určite mohol podariť viac. John C. Reilly je vo svojej úlohe dobrý, ale to nestačí. Najväčší problém je však v neskúsenosti režiséra, ktorý vôbec nemá cit na načasovanie nejakého vydareného gagu a zachrániť to nedokáže ani fakt, že scenár robil čoraz populárnejší Judd Apatow. (03.01.2015)

Tenhle kousek jsem viděl v Director's cutu a je opravdu tvrdý oříšek. Já se celou dobu výtečně bavil. Ale to je tím, že mám rád parodie (a tahle opravdu nemusela jít po kolena do bažin plýtké zábavy, jako jiné dnešní parodie které se tímto probrodí do kategorií B až C), viděl jsem většinu filmů z "vlny hudebních biografií" a osobnosti a období na které se zde naráží mi nejsou neznámé. Občas to bylo až moc "ujeté", ale i tak ty dvě hodinky příjemně utekly. (22.04.2008)