Marcela

A že vraj reality show je vynález kapitalistov a komerčných televízií. Takéto manželské etudy sú ich nenásilnou formou, ale vyžiadali si obrovskú trpezlivosť pri zaznamenávaní dlhého obdobia, a divák si potom za hodinu premietne 25 rokov skutočného života. Života, ktorý sa s osudom ľudí nemaznal, a nedoprial Marcele ani jej vysnívaného fúzatého športovca. Tentokrát sa absolútne vyhnem hodnoteniu konania postáv, naozaj sa to nehodí pri takomto intímnom nahliadnutí do života. –––– Člověk by měl žít tak, aby se za to nemusel stydět. (11.01.2016)

Tento příběh utkvěl v paměti jako zdaleka nejlepší z Manželských etud a je jen dobře, že ho režisérka natáčela dál. Silných momentů je v něm opravdu mnoho. Být filmem hraným, člověk by chvílemi nevěřícně kroutil hlavou, cože všechno to ten scénárista hlavní hrdince naložil na bedra. A pak také pochybuji, že by v castingu našli vhodnější představitelku Marcely. Jeden z nejlepších časosběrných dokumentů. Přimlouvám se za pokračování, určitě bychom všichni chtěli vidět happy end. (26.04.2008)

Z Manželskych etud je Marcela nejpůsobivější (platí i na tuto, rozšířenou verzi), což je dáno i tim, že její zivot patří mezi ty drsnější. Jeden smutný obraz za druhým, i ty, kde se lidé smeji a jsou v tu chvíli veseli, jsou v podstatě hrozně smutne. Líbi se mi, jak Třeštíková k natáčení prřstupuje - vždy jen pár otázek, neexhibuje, takřka nekomentuje, jen se dívá. Je z ní přitom cítit účast s lidmi, které točí - a nemyslím tím pokryteckou účast bulvárnich titulků typu "Karel je v nemocnici! Dcerka pláče." A lidi, které točí, to musejí vědet, protože nechat si pustit kameru k sobě takhle blizko je pro mě osobněnepochopitelné. Shrnuto: velmi dobré!... 85% (27.04.2008)

Co se formy týče: výborná kamera, můj obdiv k trpělivosti s časosběrným filmem, pěkně nastříhané. K obsahu: Takových příběhů najdete kolem sebe spoustu, což je pochopitelně hodně smutné. Marcela má scénář, který napsal sám občasný kruťas "Život". Je to velice silný příběh a emocionálně vypjatý jako žádné filmové drama, které jsem kdy viděl. (27.04.2007)

Skutečnost je vždy o mnoho silnější a drsnější, než fikce. Tohle je realita opravdu na tvrdo. Běhal mi mráz po zádech a ještě dlouho po skončení filmu jsem jej měla někde na zátylku a v břiše...Je až neskutečné, jaký vztah si během let paní Třeštíková se svými "hrdiny" nejspíš dokázala vytvořit a jak blízko se dostala i k tak velké a velmi osobní tragédii. Nabízí se mi hned celá řada velmi zásadních otázek, které ve mne tento film vyvolal - o ovlivnitelnosti vlastního osudu i o pomíjivosti věcí a nestabilitě jakékoli jistoty v životě. A další a další. Vynikající film! (05.06.2011)