Vnitřní vesmír

Po dvaceti letech si konečně vzali do parády originální, ale ne příliš povedený Fantastic Voyage. Na první pohled malého kluka to byl velký trhák, na svou dobu výborné efekty, přibyla komediální stránka a objevil jsem tu Meg (po spoustě let jsem tu objevil i vlasatého "doktora" Picarda). Jenže když se nad dějem již starší člověk trochu zamyslí, tak nemůže nevidět, že narozdíl od Fantastic Voyage není odfláknutý jen konec, ale celý film. Nad těmi hrůzami jako nalití flašky chlastem (mňam, se slinami), změnou obličeje nebo dokonce nahodilým transportem pomocí polibku do vaječníku (ne, byl to skutečně polibek na ústa) zůstává rozum stát. Bylo toho moc na to, abych srazil hodnocení o hvězdu. Navíc o originalitě opravdu nemůže být řeč. V tomhle žánru prostě pořád u mě vede seriálový Křeček. 68% (10.01.2006)

Ve své době jedna z nejlepších sci - fi dobrodružných komedií, děj má spád, chvilku se nenudíte, Dennis Quaid je ten správný frajer, který dokáže zachránit dokonalý vynález před zneužitím a navíc je ohromný sympaťák, Martin Short je krásně popletený antihrdina, který je donucen překonat sám sebe a Meg Ryan je oba dobře doplňuje. Ráda se na Vnitřní vesmír kdykoliv znovu podívám. (29.06.2005)

sladké 80. roky v hollywoode priali šialeným nápadom, všemožnému žánrovému synkretizmu, béčku a na vrchole boli komédie "v pravom" zmysle, horory a sci-fi; a vo veľkom mori toho všetkého je Innerspace z produkčnej dielne pána Spielbrga v réžii otca Gremlinov Joea Dantea tróni Innerspace ako prototyp dokonalej nenáročnej zábavy, geniálnej sci-fi komédie, skvelý humor, výborná choreografia bláznivých akčných scénok a najpodivnejšia buddy dvojka (alebo trojka? alebo koľko ich je?:)) akú ste kedy videli; kráľovská zábava, kráľovské hlášky, krásna mladá meg ryan a sympatický quaid s komickým shortom; klenot osemdesiatych rokov, kedy sa filmári vedeli poriadne odviazať; (21.09.2008)

Zábavná dobrodružná sci-fi se sympatickým Dennisem Quaidem a tehdy ještě nepříliš neokoukanou Meg Ryan. K tomu ještě Martin Short a Robert Picardo, který je pravděpodobně jakýmsi znakem tvůrčí dílny Joea Danteho. Hudba Jerryho Goldsmithe je taky vydařená, stejně jako vynikající triky oceněné plně po právu Oscarem. (28.07.2002)

Han Solo ve vnitřním vesmíru vystresovaného hypochondra? Originální nápad (i když stejný rok přišel na svět Křeček v noční košili), bezpochyby místy vtipně podaný a slušně odsýpající, ale Dante už je prostě u mě zapsaný jen jako Vincent, nepodařené dvojče Juliuse Spielberga a ani spolehlivým Quaidem na neobvyklém gynekologickém vyšetření ten dojem nenapravil. Strohá záchodová hláška o přípustných aktivitách s penisem však nese takřka kultovní status.. (07.10.2013)