Velitel

Komunistická ideologie přebíjí 80% věcí, seriál, dělaný na zakázku, má nulovou uměleckou i filmařskou hodnotu. Řeší se klasické vztahové peripetie, které jsou v každém druhém seriálu a návdavkem k tomu nuda k posrání, proložená říznou vojenskou hudbou, která se k tomu zbytku naprosto nehodí. Přepálená stopáž jako poslední hřebíček do rakve. Vůbec jsem netušil, že Antonín Procházka měl jako mladý tak velikou roli, bohužel ale ve věci, která právem skončila v zapomnění. (17.05.2021)

Scénář: Ladislav Langpaul. Seriál o životě příslušníků naší armády a současně připomíná, jak náročné a odpovědné je povolání důstojníka, velitele v dnešní mírové době. U nás odvysíláno snad jen jednou, od té doby tento seriál úplně zapadl, a dnes si na něj už nikdo krom nějakého pamětníka nevzpomene, viděl jsem jeden necelý díl z nějakého archivního pořadu, a musím říct že to byla z "dnešního" pohledu strašná pitomina. Co ale nebylo, a co bysme také chtěli že? Samozřejmě z důsledku pomálu objektivních a informačních informací nehodnoceno. (26.06.2007)

Do prdele práce, tuhle odpornou slátaninu jsem viděl jako voják základní služby v roce 1982. Tomuto nesmyslu může konkurovat snad jen slátanina Matka.. Je pro mě obrovskou záhadou, jak režisér Kubeček mohl o dva roky později natočit takový skvost "Jako kníže Rohan". Tou slátninou Matka myslím ten debilní seriál, aby někdo nemyslel, že urážím Karla Čapka. (12.07.2015)

Další z normalizačních seriálů, jenž je kavárníkům z Kavčích hor, třebaže inkasují od diváků každý měsíc výpalné zatěžko uvést do vysílání a musejí tak činit komerční stanice. Já ho shlédl poprvé až nyní na Youtube. Docela obtížně se mi to hodnotí, neboť vše co se armády týče je mi na hony vzdálené. Nudné a rozvleklé (alespoň pro mě coby nevojáka) scény ze cvičáků jsem přetáčel, sledoval jsem jenom dějové linie ze soukromého a partnerského života postav a ty mě docela zaujaly. Potěšilo mě, že manželství hlavního hrdiny se i přes nepřející sestru jeho vyvolené nakonec vydařilo. Mé hodnocení se pohybuje na pomezí 2 a 3 *, nicméně když tu vidím ty odpady udělené kavárníky a chvilkaři, kteří to ani neviděli, dávám velmi slabé 3 *. 45% (28.07.2020)

Velitel nám pěkně začíná fanfárami a člověk si mimoděk vybaví příjezd krále v pohádkách. Sem ale dorazí Karosa ŠL 11 s budoucími velitelskými kádry. Vojenská škola je nám představena jako vhodná cesta k seberealizaci, pobratříme se i s milými ruskými spojenci a nakonec se odebereme k první přidělené posádce. A mezitím vztahy, vztahy, vztahy. Pracovní, rodinné a milostné, zatěžované vojenskými povinnostmi. Tvůrci nás sem tam oblaží i nějakou „bojovou ukázkou“, ale pomalé tempo seriálu to příliš nevytrhne. Největším dramatem zůstává milostné tápání / trápení Petra (už i v pokročilém socialismu se vyskytovaly ženy, které se kvůli muži „profesně neobětovávaly“). Podíváme se na cvičení spojeneckých vojsk („obrana západní hranice socialismu!“), během operace „záchrana rozbitých brýlí velitele z NDR“ uslyšíme i chválu německého vojáka na naše JZD (nikdy neviděl víc prosperující družstvo), podplukovníkova dcera se vzdává kvůli nechtěnému těhotenství studií na VŠ, ale vdávat se nechce. Ve čtvrtém dílu nás čeká brutální hippie koncert pro ČSLA a oko latentních homosexuálů oblaží záběry ze Spartakiády. A Péťa se pod tribunou s Husákem konečně vykousne s Klárkou. Ta mu z toho v následujících dílech povine dceru, zatímco on si zaválčí v nové funkci velitele tankového praporu. (01.05.2020)