Až dojde ropa - drsné varování

Pokusím se stručně shrnout charakteristické znaky normalizační publicistiky 70. a 80. let. --- Za prvé, kostnaté paradigma. Zkoumání světa z jakýchkoli jiných pozic bylo a priori nevědecké. --- Za druhé, eliminace opozice a nežádoucích informací. Osoby s jiným názorem zásadně nedostanou slovo. Informace neslučující se s ideovým záměrem díla jsou ignorovány, pokud možno zatajeny. --- Za třetí, nízká intelektuální úroveň. Politruk může být přestrojený za experta a je třeba určitého tréninku, aby jej člověk prokoukl podle toho, co říká a jak argumentuje. --- Za čtvrté, zacyklenost. Z části jako důsledek předchozích znaků, zčásti jako „goebbelsovská“ metoda. Takový dokument trvá třeba osmdesát minut a řekne tolik, na kolik by stačil jeden odstavec. Komu se ty myšlenky líbí, ten si toho nevšimne. Nám, kteří jsme tenkrát měli bolševika už dávno prokouknutého, to přišlo jako příšerná nuda. Nedalo se to poslouchat, nedalo se to číst, z novin se četla jen poslední - sportovní - stránka. --- Proč mi při sledování tohoto pořadu přišly na mysl zrovna tyhle vzpomínky? (08.02.2011)

Slušně zpracovaný dokument, který nutí k zamyšlení. Zásadní problém je ovšem v tom, že lidí je stále víc a víc a u nerostných zdrojů je to samozřejmě naopak. A lidé mají samozřejmě tendenci žít co nejpohodlněji a ropa je zdrojem, který jim to plně umožňuje. Domnívám se však, že na světě je tolik zatím neventilovaných technologií a kdoví zda se mezi nimi neskrývá i alternativa za ropu. V současné době zcela jistě nemá smysl ropu za něco měnit, když jsou v ní pro tolik lidí naprosto nepředstavitelné peníze. To jsou však pouze spekulace a skutečnost se dozvíme až za dobrých 100 let. A upřímně vám mohu říct, že to už mě trápit nebude. Každopádně dokument je to slušný a má minimálně potenciál přinutit diváky k zamyšlení, u kterého, obávám se, to zůstane. (28.09.2011)

Dokument, který v kontextu s ropou kritizuje politiku nejen USA, třebaže se opírá hlavně o ni. Je zde ale jasně cítit, že kritika USA zde není prvoplánová a bezhlavá, stejně jako ale i globálního problému týkajícího se neuvěřitelného plýtvání - a to nejen ropou a energií. I když od těchto se prakticky vše odvíjí. Celkem jednoduchým způsobem divákovi vysvětluje zákonitosti kolem ropy obecně, ale i kolem ropné politiky, ekonomiky atd. Pokračuje přes nelichotivou vizi budoucnosti. Končí, osobně si myslím, optimisticky. Protože já - stejně jako někteří v dokumentu zúčastnění - věřím v lidský um. Proto i věřím, že dokážeme vynalézt k ropě alternativu. Otázkou je, co by to udělalo s blízkým východem, který by rázem zmizel z politické mapy světa. Otázkou je, jak dlouho budou chtít ropné společnosti, distributoři a na ně napojení politikové držet pokrok pod zámkem. Otázkou je, jak dlouho budou chtít být zodpovědní lidé k lidem celé planety neodpovědní. Celkově tedy tento dokument hodnotím jako rozumný, vyvážený a určitě pravdivý (patřím mezi těch málo, co vědí, co by se mohlo s lidskými životy na Zemi bez ropy stát). A myslím si, že toto by měl být prioritní předmět našeho zájmu narozdíl od fundametálního zeleného šílenství s globálním oteplováním. Pravda je totiž taková, že za úbytkem ložisek fosilních paliv stojí člověk bez větších pochybností, za podíl na globálním oteplování to už s tím člověkem tak jednoznačné není. (31.08.2009)

Docela depresivní dokument na kterém bude určitě kus pravdy. Čerpáme a čerpáme a opravdu nikoho moc nezajímá co bude dál. Ropy na světě je ještě spousty, ale v místech kde se neoplatí ji vůbec těžit. Kvůli této letargie a ropnému loby, ale nemáme ani částečnou náhradu. Jedinou smyslupnou náhradou je sluneční energie, vodík a energie ze země, bohužel ani jedno neumíme efektivně zpracovat. Další zásadní problém je, že neumíme energii skladovat. Budoucnost není příliš optimistická a do 30ti let asi bude válka. (07.02.2011)

Pár lidí tu píše o podobě s Collapse, ale osobně bych ani moc nesouhlasil. Jinak vedený i jinam směrovaný dokument sleduje ropu jako celek, shrnuje informace o ní a její schopnost vládnout současnému konzumnímu životu každého z nás. Ovšem lidstvo si tuhle cestu vybralo a rozvoj, technologický a ekonomický a jiný, jsou s ní svázány na hodně dlouho. Ropa však jednou dojde a co pak? Drsné varování nedává odpovědi, ale fascinuje fakty, pohledy do minulosti a do míst, kde se ještě před pár lety těžilo a hodně silně ťuká na dveře lidí, kteří rozhodují o směru vývoje civilizace. A oni nic. Přestože v dokumentu vystupují především bývalí funkcionáři např. OPEKu, proč něco nezměnili už oni? Protože peníze. Dokud nebude chtít změnit civilizaci Amerika a její vedení, tak se samotná civilizace bude jen dívat na všechny podobné ropné dokumenty... a jednou na to doplatíme. Bohužel... (31.03.2010)