Soví hnízdo

Socialisticky orientovaný Poirot. Poctivá tv kriminálka ze zašlých časů dostává přednost před současným trendem mechanického vršení povrchních tv krimi historek. Tehdejší cenzuře unikl hrůzný čin ze stažených kalhot pedofila, nicméně soudružská cenzurní komise toho času do éteru pustila i šokující mrtvé stopařky a zase byl u toho herec Zdeněk Martínek. V tomto případě je hlavní a jedinou obětí v mechu a kapradí pohlavně zneužitá osmiletá dívenka a objasnit tento hrůzný čin přijíždí kovaný pražský kriminalista Luděk Munzar. Okruh podezřelých je zúžený na čundráka (Rostislav Kuba), starého pytláka (Ota Sklenčka) a duševně postiženého mladíka (Tomáš Juřička). Vedení strany se rozhodlo, že jednoho z herců a zároveň podezřelých, který byl straníkem, uvede do nepěkného světla a udělá z něj skandálního vraha. Jak řekli, tak udělali. Munzar a jeho tým příliš indícií nemá, přesto se v jeho pátrání objeví drobnost, za života totiž zavražděná holčička svému tátovi (Jiří Zahajský) vyprávěla fantazijní báchorku o sovím hnízdě, která je klíčem k odemčení celého případu. Bizarnosti se vrší, horečnaté teplo záhy střídá podzimní atmosféra lesa a hájenky, důmyslně ukrytá mladíkova flinta vydá své svědectví a Munzar si v závěrečném odhalení vraha sezve všechny důležité přítomné do místnosti a bezpečně identifikuje komunistického maniaka. Jaká to úleva, že v příštích dnech se už po hvozdech nebudou nezletilé holčičky bát jít (s vlčákem) na procházku. Není známo, jak moc řval Evžen Sokolovský po hercích, že mu zkazili záběr a neumějí text. Rovněž není známo, zda byl scenárista Filip Urban potrestán za užití příjmení Hokeš, které poměrně značně evokovalo příjmení tehdejšího nechvalně proslulého politika. Ovšem ta užitá, usuzuji převážně nevědomá bizarnost, tvůrčí neotřelost, kvalitní herecké obsazení a v neposlední řadě i určitá odvaha přijít s něčím malinko šokujícím v normalizačních poměrech tehdejší doby, to ze mě vyrazilo příslušné solidní hodnocení. 7/10 (19.01.2020)

Na televizní kriminálku vcelku snesitelná podívaná. Příběh samotný sice není žádné „terno“, ale slušné herecké výkony tomu přece jenom dodali nějakou tu kvalitu. Byla celkem škoda, že to vyšetřování mělo poněkud vlažnější tempo, ale tak na zabití jedné hodiny, se to dá překousnout. Atmosféra byla jakžtakž v pohodě a nejvíc pobavil drzý tramp při výslechu… (28.11.2018)

Mne to zoufale nebavilo. Stihla jsem při tom sto a jednu věc, což je neklamné znamení nebetyčné nudy, kde neupoutá ani jediný prvek, ani herci, ani námět, ani zpracování, nedej bože ta příšerná hudba, která to tam rozehrávala. Grrr!!! Musím si spravit chuť, nebo zůstanu otrávená na celý zbytek večera. A to se mi opravdu moc nechce. (30.10.2011)

Další z řady československých normalizačních blboktivek s ústředním duem mimořádně slizských příslušníků, vyšetřovatel Munzar a esenbák Štěpnička (byť je mám oba rád tohle se jim opravdu nepovedlo). Hlavní podezřelí - nepřátelé socialistického zřízení - zarostlí, vousatí trampové plánující vyloupení místní samoobsluhy; duševně nemocný syn hajného, který si ve volných chvílích chodí střílet kradenou puškou po lese a starý pytlák. Dramatický efekt, jak již popsal Radek99, je utvářen nájezdy na detail tváři příslušníků při vyslovení jména podezřelých a zároveň dostatečně úchylnost zachycující hudbou. (19.11.2011)

Evžen Sokolovský byl opravdu bizarní tvůrce. Když zrovna netočil perly typu Chlapci a chlapi nebo Okres na severu, tak si střihnul takovouhle televizní mini-detektivku. Oficiální text distributora vypadá docela slibně, herecký obsazení taky neni nejhorší a výsledek stojí za hovno. Je to akorát samý soudruhování, dramatický chvíle vypadaj spíš komicky a hraje do toho nějaká šílená hudba. 35% (26.04.2015)