Hobit: Neočekávaná cesta

Smršť nápadov, festival Jacksonovej hravosti. 2,5 hodiny som sa šťastne usmieval. S výnimkou okamihov, keď som sa nahlas smial (všetky dobré gagy sa týkali odseknutých hláv, hlavne vynález golfu). Fakt, že má film nevyrovnané tempo a niekde okolo trollov trochu zadrháva, nemá žiadny vplyv na môj dokonalý stredozemský zážitok. (13.12.2012)

„Svět není v tvých knihách a mapách. Svět je venku.“ Hodnocení prodloužené verze (kinoverzi jsem neviděl). Ačkoli je prezentován jako dobrodružné fantasy kráčející ve šlépějích Pána prstenů, pro mne byl Hobit v prvé řadě příběhem proměny poutníka fikčními světy (neboli nerda), který teskní hlavně za svými knihami, ve skutečného hrdinu. Je to zejména Bilbova nezpůsobilost pro epické dobrodružství, která oživuje a také popostrkuje vyprávění (kulinářské tipy obrům, vysmeknutí se z gobliního zajetí). Zapomenutým kapesníkem počíná nejen postupná ztráta veškerého komfortu, ale také hrdinova proměna z toho, kdo neustále hledá silnějšího vůdce, který by ho vedl, v samostatně jednající figuru. Věřím, že toto směřování k samostatnosti bude v dalších dílech pokračovat. Dlouhý úvod v Hobitíně není důležitý jen kvůli nastínění cíle mise a představení trpaslíků. Zobrazení pohodlíčka, v němž provincionálně smýšlející „no adventure“ půlčík žije, zároveň slouží jako kontrastní podloží pro situace, v nichž se protagonista posléze octne. Stesk za opuštěným domovem je motivem prohlubovaným napříč celým filmem nejen skrze Bilba, ale také trpaslíky, kteří po svém exodu žijí ve vyhnanství. Hobit i trpaslíci zároveň opakovaně překonávají své fyziognomické předurčení, když musí zas a znovu čelit nepřátelům mnohem větším než jsou oni sami. Pozvolného zvyšování rizik, s nimiž jsou postavy konfrontovány, probíhá za paralelního upozorňování na budoucí hrozby, což Hobita ve výsledku mění v jeden velký příslib událostí, které teprve přijdou. Odkládání neředěné spektakulárnosti není na škodu, neboť prezentované dobrodružství před námi roste společně s Bilbem. Ten se ve světě reálného ohrožení teprve rozkoukává, takže má dost času na hádanky se schizofrenním pazgřivcem, a stejně jako divákovi mu musí být mnohé vysvětleno. Explikativní pasáže mění hlavní linii vyprávění ve zřídlo pro mnoho bočních příběhových toků, které ovšem nezdržují ani neruší, neboť se sbíhají zpět k výchozímu zdroji a dávají najevo, že jejich význam bude plně doceněn v některém z pokračování. Nad potřeby vyprávění překynula pouze délka některých akčních scén, prozrazujících, že Jackson je v nitru podobný hračička se slabostí pro bizarní monstra jako del Toro. Syrový vizuál akčních scén navíc moc neladí s lyričtější krajinomalbou. S ohledem na množství scenáristů a literárních i jiných zdrojů, z nichž čerpali, je výsledek stále obdivuhodně kompaktní a už dlouho jsem si nevychutnal takhle žánrově čisté, v dobrém slova smyslu starosvětské dobrodružství. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, Bluntman, Lavran, Arbiter, Phobia, Tirion, mcb, L_O_U_S, Kellerman, TERRORDROME, Gattolino (13.12.2013)

Na Hobita jsem si vyčkal ďůlek, pak mi unikl v kině a já si musel počkat na chvíli, až se objeví u mě doma na DVD. Sledoval jsem každé video z natáčení, co si Peter Jackson připravil a nechal mě navnadit snad nejvíc, jak to jenom tvůrce filmu může udělat. Vstup do světa Středozemě je pro mě pokaždé nezapomenutelný zážitek a stejně tak jsem čekal i od tohoto filmu. Trošku jsem se ale celou tu dobu bál jedné věci. Nedokázal jsem za boha pochopit, proč bude mít ta tenounká knížečka tři tříhodinové filmy. Tak nějak jsem se bál průseru a tak nějak jsem přemýšlel, jestli to udělá alespoň tou formou, že když už to natáhne, tak každá scéna bude mít ve filmu smysl a mě prostě bude bavit v tom světě být a společně to všechno s Bilbem prožít. Jasný, on do toho natáhl víc příběhů než jenom ten o Bilbovi, ale stejně to dopadlo přesně tak, jak jsem se bál. Plno scén naprosto zbytečných, začátek jsem měl problém vysloveně skousnout. Trvalo to hrozně dlouho, přišlo mi, jak kdyby se v půlce filmu nedělo skoro nic a až pak začala ta obrovská cesta za záchranou trpasličího světa. To by ale tak nějak mohl být ten jediný problém. Zbytek je naprostá klasika. Krásný příběh, skvělé postavy, zaplaťpánbůh stejní herci, někdy i příjemné překvapení po deseti letech vidět ty samé herce no a k tomu úžasná atmosféra krásného, tajuplného, ale mnohdy i nehostinného světa a samozřejmě skvělá hudba, která by od Howarda Shoreho nemohla ani být jiná. Ve výsledku jsem s filmem takřka maximálně spokojený, ale být to kratší o neuvěřitelně se táhnoucí začátek, dal bych pět hvězd. Takhle to s plným počtem nebude, bohužel. (06.06.2013)

Je dobré si uvědomit, že pojem Tolkien vznikl nikoliv díky Hobitovi, ale díky legendární knižní trilogii Pán prstenů. Hobit není nic víc, ale ani méně, než sympatická dobrodružná dětská pohádka s plochými postavami a bez fungujícího alternativního univerza. Ten bájný mytologický svět, kterým oslovil všechny generace, vytvořil Tolkien skutečně až v Pánu prstenů. Zatímco ve filmové trilogii musel Jackson postavy, motivy a děj redukovat, tady musí pro změnu přidávat a nafukovat. Na literárního Hobita by bohatě stačil jeden velkofilm. Chápu ale, že tahle fantasy je zlatý důl a v zájmu producentů a jejich zisků je třeba vyrukovat s novou trilogií. Výsledkem ale je pocit, že každý záběr trvá o nějakou tu vteřinu či chvíli déle a tempo filmu se ztrácí. Pořád je to ale atmosférická záležitost s velkorysým rozpočtem a díky tomu i velkolepou podívanou. Kamera se pase po fascinující scenérii divokých hor, lesů, fantaskních staveb a režisér zabydluje ten svět spoustou roztodivných tvorů a oživuje je pomocí špičkových triků. Je tady ale zřetelně znát, jak moc je ta původní předloha dětská záležitost, protože oproti Pánu prstenů jsou postavy víc dětinské. To platí nejen pro chování trpaslíků, ale například a především pro čaroděje Radagasta. Vedle natahovaného děje mám ještě jednu výhradu. Při sledování filmu jsem si vzpomněl na jeden starý vtip o tom, kolikpak těžce vyzbrojených německých tankových divizí je potřeba ke zdolání dvou sovětských partyzánů vyzbrojených kapesním nožíkem. Ta malá skupinka hrdinů až příliš snadno drtí své nepřátele, likviduje jednu krvelačnou bestii za druhou a divák se nemusí o své hrdiny vůbec bát. Je s podivem, proč se v Pánovi prstenů strachovali o osud Středozemě, když by na gigantické hordy Saurona v podstatě stačila tahle parta trpaslíků s Gandalfem a jeho hobitím přítelem. Pokud víte, že hrdinové nemohou zemřít, jaksi se o ně nebojíte a dramatická podstata filmu je v háji. Místy (a vlastně docela často) to v akčních scénách připomíná animované grotesky. Na druhou stranu např. scény s Glumem jsou opravdu vymazlené a celkově jde říct, že se jedná o ne-li vůbec nejlepší, tedy jednu z nejlepších, popkornovek sezóny. Celkový dojem: 65 %. (10.02.2013)

Výpravou skvostné, prostředím sympatické, myšlenkou chytlavé a především efekty ohromné... Přesto o mílový krok za Pánem prstenů. Možná, kdyby Hobita nebylo s čím srovnávat - možná, kdyby Jackson ke srovnávání cíleně nevybízel, nebyly by dojmy negativně ovlivněny nadpozemskými očekáváními. 1) Postavy Hobití neočekávané cesty se zkrátka nechytají na charismatičnost a vůdcovství Aragorna s Boromirem, elegancí na Legolase ani vtipností na Gimliho. Máme sice schopného Bilba a sázku na jistotu v podobě Gandalfa, ovšem za nimi je už jen lehce nadprůměrný Thorin se zbytkem party anonymních tváří. 2) Motivace postav, potažmo celé poslání neočekávané cesty není moc dobře objasněno (hnáno). Epičnost, osudovost a tíha cesty do Mordoru je někde úplně jinde. 3) Film působí více jako kompilace akčních (nicméně velice zábavných) epizod, jako mozaika poslepovaná sekunďákem, než jako soudržné a velkolepé naplnění jednoho sdíleného osudu... Přes to všechno paradoxně nejsem zklamán, zázrak se nekonal, avšak chvalitebný kinozážitek ano. 7/10 (14.12.2012)