Teorie velkého třesku

Velmi příjemné překvapení. Nečekal jsem totiž tak velkou zábavu, spíš jsem očekával napodobitele seriálu IT Crowd. S ním se to ale, naštěstí, moc porovnávat nedá. Kromě toho, že hrdinové jsou nerdi (i když mnohem větší než v IT) to nemá snad žádné záchytné body. Navíc je to mnohem vtipnější a většinu času jsem se opravdu bavil. Ta čtveřice nerdů jsou totiž fakt magoři a jejich slovní přestřelky nebo rozhovory s jejich "normální" sousedkou jsou vynikající (Sheldon rulezzz!). Navíc jsem nezaznamenal snad ani jedinou vyloženě špatnou epizodu, kvalita se zlepšuje díl od dílu a opravdu jsem se skvěle bavil. Doufám, že 2. série bude ve vzrůstu kvality pokračovat, abych mohl vytasit i tu pátou hvězdičku. (08.09.2008)

Žiadna britská karikatúra života počítačových machrov, The Big Bang Theory prináša typicky americkú zábavu, ktorá IT Crowd pripomína snáď len výberom "geekov" za hlavný zdroj humoru. A je to práve špecifický humor, ktorý seriál dvíha nahor a odlišuje od plejády sitcomov. O nejakej vyváženosti charakterov však spočiatku možno hovoriť len ťažko, seriál si pre seba prakticky zaberá jedna postava a vykreslenosť zvyšku a ich vzájomná interakcia je predsa len mierne v úzadí. Aj istá šablónovitosť, ktorá je badateľná už od prvých dielov nie a nie zmiznúť. Svoj hlavný účel - pobaviť - seriál spočiatku plní bez väčších problémov, ale s nástupom ženských postáv a snahy vytvoriť nových Priateľov sa postupne mení na krč, ktorý naplno odhaľuje Lorreho už tradičnú neschopnosť vytvárať kvalitné vzťahové zápletky. Aj preto si seriál miesto medzi najlepšími nezaslúži. (27.11.2007)

"Je to Pennyina spálňa. Tam bolo veľa mužov." Chápem, že mnohých partia neschopných a v reálnom živote relatívne stratených a detinských geekov permanentne vytáča. Aj mne dlho trvalo, kým som si na ňu zvykol. Spočiatku mi pripadali silene vtipní. Taký ten štýl, kedy sa publikum smeje, ale ja sa maximálne usmievam. No s pribúdajúcimi sériami, ako si boli scenáristi, režiséri a samozrejme herci čoraz istejší v detailoch a začali sa s tým hrať, sitkom nabral na dynamike a humore. Mnohé scény pre mňa skultovneli (Rajove rekordy v dĺžke trvania prekonávajúce odmlky v planetáriu počas rozlúčky s divákmi) a mnohé nápady sú božie (šermovanie prackami na opasky v tvare svetelných mečov). Herci sú sympatickí, zjavne sa mali radi a natáčanie spoločných scén si užili. Postavy sú originálne, každá je iná, vďaka čomu medzi nimi vládne divoká interakcia a tešíte sa na ich spoločné scény (Sheldon vs. Penny, ktorí spolu v podstate svojím spôsobom počas jedenia pizze nechtiac vyriešili ľudstvom nikdy nevyriešenú Teóriu strún). Mám dojem, že sa tu stretla fakt dobrá partia ľudí (o čom svedčia aj už legendárne tanečné vystúpenia nie priamo v seriáli, ale pred živým publikom počas natáčania) a aj práve vďaka odlišnosti postáv zaujali aj postavy, ktoré by samé osebe nemali šancu a liezli by skôr na nervy alebo by boli trochu zbytočné, avšak v kombinácii s radikálne odlišnými charaktermi iných postáv bodovali. Nikdy mi tu príliš nesedeli popkultúrne odkazy, zmienky o komiksoch a cameá; na údajne tak inteligentné postavy mi tieto veci pripadali jednoduché a prízemné, aj keď musím uznať, že minimálne na štvoricu Flashov len tak nezabudnem („Presne kvôli TOMUTO som vravel, že by bolo fajn urobiť poradu.“). V neposlednom rade oceňujem hlášky ("Nechcem ťa odsudzovať, ale toto robia psychopati." alebo "Priateľstvo sexom nepokazíš, to je ako pokaziť zmrzlinu kúskami čokolády.") a to, že mnohé veci boli na úrovni a patrične dojemne ukončené (Howardova mama alebo samotný koniec, kedy tvorcovia vedeli, že nebudú pokračovať a tak sa podľa toho zariadili). A to, akú prekvapivo dôležitú súčasť tejto čudnej, ale o to pôvabnejšej komunity tvorilo jedlo (čím sa mi opätovne potvrdilo, že film alebo seriál s jedením a varením z princípu nemôže byť zlý, čo ostatne vedel už Hitchcock). Teória veľkého tresku je o priateľoch. To pokladám za dôležité zdôrazniť, pretože máte plno sitkomov postavených na nepriateľstve resp. totálnej odlišnosti. Nech už ale sú hrdinovia akokoľvek odlišní a robia si zo seba srandu a vzájomne sa doberajú, nakoniec zostávajú priateľmi, ktorí si pomáhajú a držia palce. A to dokonca aj Sheldon. A to už je čo povedať. "Kto to je? Green Arrow?" - "Ehm, Green Lantern." - "Aký je v tom rozdiel?" (13.03.2020)

Nevim, jestli jsem divnej, nebo naopak málo divnej, ale tento seriál mě vůbec nebaví. Před lety jsem viděl pár dílů z těch prvních sérií a ten "humor" mi připadal jako strašná křeč, kde je ten umělej smích v podstatě holá nutnost, protože jinak by divák asi ty vtipy vůbec neodhalil. V poslední době jsem se zkusil podívat i na nějaký ty novější díly, jestli se to třeba nezlepšilo, a řek bych, že si to drží pořád stejně zoufalou úroveň. To už fakt radši Přátelé. To si aspoň nehraje na nic "inteligentního". (26.10.2018)

Se sitcomy mám problém. Žádné drama, propracovaný děj, zkrátka se jedná jen o ty fóry. To je moc přímočaré a samoúčelné a na guilty pleasure nedostačující. TBBT jsem tedy nedávala moc velkou šanci, ale tahle parta asociálních nerdů mě nakonec dokázala pobavit jako žádný jiný sitcom předtím (což je ironie, nerdi mě rozčilují a obzvlášť pokud o sobě nerd s úsměvem přizná, že je nerd...). To, co předvádí Sheldon je neskutečné. Ano, je pravda, že nebýt Penny, tolik by mě to nebralo, protože zřejmý rozdíl mezi těmi "až moc chytrými" a "průměrnými" je prostě to nejvtipnější. A nejlepší momenty? Jednoznačně Penny+Sheldon, Rajesh je tam tak trochu navíc a Leonard už místy otravný. Ale na pobavení je to přesto úžasné, takže za mé záchvaty smíchu jasný plný počet. I'm not crazy, my mother had me tested! (07.03.2011)