Bílý žár

Ještě dnes je tahle klasika napínavá jako ďas, ve čtyřicátých letech u toho museli lidi v kinech kvičet strachem. Za zmínku stojí především James Cagney jako archetypální záporák - hypochondr, asociál a psychopat s úžasným oidipákem. Honičky, gadgety, střílečky, břitké dialogy plus nekompromisní, výbušné finále. I love it. (14.09.2011)

Jak se rodí vyšinutost v člověku? Zde je jeden z možných výkladů. Chtěl postít vraha své matky, na které byl silně citově závislý. Ta byla pro jeho život vzorem. Když o svůj vzor přišel, tak nelenil, až šel si to vyrovnat s chlapem, co ji připravil o život. A pak už narážel na různé situace, kde si počínal jako chlap, ale pro společnost se stává gangsterem. Je neoblíben, v tom si ale lebedí, protože si těch, u kterých by byl oblíben neváží. Útěk z vězení, to je to jediné, nač myslí dosud ještě vězeň, co dostal hodně let na převýchovu v base, a ještě se nestal apatickým a pološíleným z vězeňského života, takže má ještě odvahu uprchnout a zařadit se do společnosti, třebaže by měl být v base. Je-li to natolik velký frajer, tak se dokáže ve společnosti usadit, nebýt poznána a nevrátit se do krimi. Atd. (12.09.2010)

Bílý žár jsem viděl na LFŠ 2010 vedle dalších zhruba pěti noirů a musím říci, že ty ostatní mě zaujaly víc. Bílý žár má samozřejmě několik dobrých nápadů (vzkaz na zrcadlo, tři policejní auta pronásledující zločince), ale připadal mi v těch půl deváté ráno zbytečně dlouhý, až nudný a v podstatě banální. A navíc, nezlobte se, ale ten pověstný konec mi připadal spíš směšný, než převratný. (14.08.2010)

To, čo sa dnes v kinematografii považuje za samozrejmé, pomerne nezaujímavé a dá sa povedať, že aj každodenné ( pozrite si ponuku ktorejkoľvek z TV staníc a nájdete tak desiatky filmov podobného razenia ), bolo pred takmer 70 rokmi vrcholné, revolučné, možno nie inovatívne, ale predsa len odlišné. A treba podotknúť, že to vtedy tvorcovia vedeli o niečo lepšie, ako 85% dnešnej produkcie. (21.08.2015)

James Cagney opět představuje jednoho ze svých padouchů, až na to, že tentokrát je to skutečný psychopat, který má hloubku. A Cagneymu se samozřejmě podařilo postavu ztvárnit naprosto dokonale. Ze začátku to vypadá, že nebude nijak výrazný, ale to dělá jen to oblečení. Pak už film kompletně ovládne. Skvělá symfonie výborného herce se skvělou režií, kdy divák nevydechne. (15.10.2014)