Nestyda

NOC PLNÁ FILMŮ. NESTYDA je z vieweghovských adaptací posledních let (ROMÁN PRO ŽENY, ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU) jednoznačně nejlepší, protože všechny jejich zápory tlumí do přijatelné míry: od knižních dialogů, odporu k ženám až po scénkovitost, v nichž dvě scény spojuje jedna rozehraná a následně vypointovaná anekdota. Hřebejk se dovede obklopit profesiálním týmem, jenž z převážně televizně vypadajících snímků distribuovaných omylem v našich kinech udělá skutečně kinofilm. Platí to především pro kameru pracující dobře s hloubkou ostrosti, mimozáběrovým polem i více plány najednou a hudbu, která přechází z té, jež je součástí filmového fikčního světa, do té, která její součástí není (zde až za hranicí manýry, kdy se jako v KRÁSCE V NESNÁZÍCH film o ničem "prohudbuje" až k závěru + repetitivnost hudebních motivů je otravná). Jenže rezignace o snahu cokoliv vypovědět, "prostě" jen obrousit hrany a naservírovat bezproblémový, o nic se nesnažící a nic neříkající produkt, je rezignací tvůrčí, filmařskou a nakonec i diváckou. Závěrečný synekdochický obraz, v němž mrtvý kapr obživne a přendán z kádě do kalné vody plave dál, se tak dá brát i jako glosa celé Hřebejkovy tvorby. (21.10.2008)

Pamatuju si, že byly doby, kdy byl Hřebejk jednou z mála záruk kvalitní filmové zábavy v Čechách. Bohužel tyto časy skončili už v dobách "Musíme si pomáhat" po kterých se začal čím dál tím častěji vydávat do současnosti a řešit převážně rodinné problémy několika postav. "Nestyda", který se z jeho filmů asi nejvíce podobá "Medvídkovi" řeší opět rodinné záležitosti a Hřebejk má k ruce partu lidí se kterými se setkával ve svých předchozích filmech. Nemohu filmu upřít dobré herecké výkony ale já se i přes krátkou stopáž opravdu nudil z nezáživného příběhu a minima vtipných scén. Možná to je ze života ale pěkně nudnýho. (04.04.2010)

Jednoduchá komedie, která nepůsobí příliš strojeně a nemožně. Občas jsem se bavil, pocity po zhlédnutí neutrální, spíše příjemné, takže to vidím na 3*. Chybičky: 1) Oskar příjde ke svým rodičům, že pověsí záclony, přičemž mu matka odpoví, že už je pověsila Zuzana. Teprve později však vidíme scénu, jak je její snacha věší. 2) V klubu Velvet si Oskar objedná Mattoni, obsluha mu jí dá a nalije do skleničky. Po chvilce je ovšem sklenice prázdná a láhev opět plná. (13.02.2011)

Až téměř pesimistický pohled na životní etapu stárnoucího čtyřicátníka Oskara režijním pohledem Jana Hřebejka, který je, vedle Viewegha a Macháčka, také spoluautorem scénáře. Jednou to přijít muselo. Oskar, který svým strojeným úsměvem v televizi předpovídá počasí, je v manželství čím dál méně spokojený. Uspokojení hledá nejprve v náručí mladší a hezčí ženy (Vica Kerekes), poté se zaplete s celebritou - výrazně starší populární zpěvačkou, kterou ztvárnila Emília Vášáryová. Manželka (Simona Babčáková) mu nevěru brzy odhalí, dostane vyhazov jak z bytu, tak z práce, čeká ho rozvod. A možná teď už bude konečně šťastný. Film na mě působil v prvé řadě nedodělaně. Kratší minutáž nebyla úplně optimálně vyplněna. Film se asi v polovině v podstatě omezil na dvě dějové linie. V jedné sledujeme, jak je Oskarova manželka stále spokojenější po boku nového partnera (Pavel Liška), a ve druhé sledujeme Oskarovu vnitřní rozpolcenost vůči ženám a jeho citovou nestálost. Mně osobně v příběhu scházela větší životnost a větší charakterová výrazovost, protože herci na to měli. Vlastně celý film je o tom, jak Jiří Macháček střídá ženy. A to je trochu nuda. 40% (11.11.2010)

Hřebejk má tu smůlu, že Pelíšky jsou jenom jedny a že je natočil tak brzo, protože všechny dalši jeho filmy už jsou bohužel horší. Přesto to s Nestydou nevidím tak tragicky. Herci sice místy mluví tak "civilně", že jim prakticky není rozumět, ale člověk si časem zvykne. Milá byla česko-slovenská konfrontace ("co je to korytnačka?") i camea paní Hegerové a Mistra Gotta. Nejvíc mě však dostala použitá hudba - tomu říkám naprosto a stoprocentně "hudba mého srdce", takže díky ní zaokrouhluji ze 3,5 nahoru. (13.02.2011)