Silent Pain
Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Jiří KřižanKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Rudolf Hrušínský, Ivan Jiřík, Vítězslav Jandák, Miroslav Táborský, Jiří Sedláček, Martin Dejdar, Tomáš Juřička, Jiří Pomeje, Dušan Cinkota, Jiří Langmajer (více)Obsahy(1)
Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (413)
Film který neprávem jen bez povšimnutí proplul kiny i televizí. Film střídá časové roviny - vedle tragikomických příhod z vojny se hlavní hrdina vrací ve vzpomínkách do dětství, kdy je jako dítě "nesprávného" otce terčem mnoha ústrků. Jediným o koho se mohl opřít byl jeho děda ve skvělém podání Rudolfa Hrušínského. ()
Tichá Bolest je ve filmografii Rudolfa Hrušínského poměrně přehlížený snímek, který přitom stojí právě na něm a jeho výkonu. Ne že by z celkového pohledu nešlo o silný a vyzrálý film, ale "Jankův děda" ho posouvá o úroveň výš. Je to zkrátka tak, že nejsilnější zpracování příběhů "pétépáků" se na stříbrné plátno dostalo dva roky předtím, než vznikla sice legendární, ale hlavně figurkařící divácky vděčná záležitost jménem Černí Baroni. 90% ()
"Bolest se vždycky vrátí, ale nikdy nezůstane." Z trojice porevolučních "armádních" filmů mi tenhle přijde nejlepší. Mám ho hodně rád. Je zvláštním způsobem zábavně smutný a smutně zábavný. To prolnutí vojenské sebekarikatury a smutné kruté reality je neuvěřitelně působivé. Za což může velmi dobře napsaný scénář a skvělé obsazení. Zedníčkův Smrtibrácha rve rodidla. ()
Klenot. Rušivými elementy jsou Jandák a Landa, ale s ohledem na to, že se tehdy ještě nedalo jistě předpokládat, co z těch dvou vyroste, na mé hodnocení to vliv mít nebude. Ale na stranu druhou, vidět Dušana Cinkotu mě vyloženě potěšilo. Dobře, že byl obsazen do tak krásného filmu! Navzdory jeho složitým životním peripetiím doufám, že přijde den, kdy ho uvidíme v nějaké kvalitní výraznější roli. Takové, kterou by si člověk s jeho nadáním zasloužil. Rudolf Hrušínský je zde, jako vždy, excelentní! Jeden z nejlepších československých filmů. ()
Bolesť vždy čaká niekde vedľa a príde. Ale nikdy neostane. Tak pravil skúsený dedo, ktorý bolesti zvládol dosť. Všetko ticho, bez pátosu a dramatických scén. Pripomenul mi, že dnes je všetko hlučnejšie, okázalejšie a dramatickejšie. Zabudli sme na časy núdze, trápení a bolesti. Aj preto treba pripomienku. Obzvlášť v takejto podarenej podobe. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (6)
- Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Letní filmová škola)
- Postava Vítězslava Jandáka ve filmu říká: „Byl jsem kapitánem tankového praporu.“ Zajímavé je, že o rok později si Jandák velitele tankového praporu s hodností kapitána skutečně zahrál ve filmu Tankový prapor (1991). (Pelidor)
- Odborným poradcom filmu bol dlhoročný náčelník Odd. služby vojsk GŠ, plk. Jan Plesnivý. (marlon)
Reklama