Paříž, když to hoří

One-man show Williama Holdena, který tu učí slečnu Prostinkou (Simpson) scénaristickým "switch on switch on switch". Bohužel ani jeho herecké nasazení nezapře, že se tu velmi často místo ostrého vtipu mlátí prázdná sláma zabalená do ukecanosti a poslední třetina filmu je k nevydržení. Tři hvězdičky za tu snahu natočit romanci jinak. (03.02.2011)

„Ten bizarní objekt na obzoru je Eiffelovka. Nechal jsem ji tam přestěhovat, aby mi připomínala, kde vlastně jsem. Pokud vám vadí, tak ji samozřejmě dám zase odstranit.“ Film, u něhož se vyplatilo dát mu s odstupem času (u mě 5 let) další šanci. Napodruhé to už totiž šlo „plavně“ a já se moc bavil. V první řadě mile (a úmyslně) přehrávající hlavní dvojkou, kterou bylo radost pozorovat (třeba ve vzduchu!), v druhé zpracováním, které jsem si užil mnohem víc než prve. Dělání si srandy ze scenáristů, sílící sebeparodie, různorodé narážky, vtipné paralely, epizodní camea, „zvraty“ (navíc skvostné finále „Dívky, která…“ a též vydařený „skutečný“ závěr) a nakonec ta hravá atmosféra, to vše v hávu té (záměrně) nejkýčovitější romantiky, mě postupně zcela odzbrojilo. Zvyšuju hodnocení na slabších 5*. „Ano, takže tajemný cizinec. Kdo to je? Co dělá? Jaké utrpení, jaká muka způsobila ten smutek, který se skrývá v jeho očích? A proč, když už si pokládáme otázky, jsem neposlechl svého otce, a nenaučil se nějaké užitečné povolání?“ (05.04.2010)

Skoro bych se vsadil, že na počátku tohoto snímku byla táž scénáristická bezradnost, kterou věrohodně znázorňuje. Mimo ni v něm jsem v něm zhola nic nepostřehl. Nepochopím, jak režisér, který natočil tak skvělý film jako Book, Bell and Candle, mohl spáchat něco tak konfekčního, co nedokáže nic víc než zkrátit život. Obsazení Audrey Hepburn je podobně jako u jiných slabších snímků matoucí: pokaždé ji čekám zářící, moudrou a bdělou, jakou také zpravidla bývá, ovšem ostří jejího postřehu tupí hloupým příběhem, neproměnnými banalitami a schématy. Sabrina ani Odpolední láska však pokleslou naivitou ani hloupostí nemohou pařížskému hotelovému strádání konkurovat. Serendipity, oh really? (05.01.2018)

Film ve filmu. Příjemný, s nadhledem a ironií. Na dobu vzniku rozhodně zajímavý námět, kterému ale chybí nějaká větší akce, nebo příběh, který by film ozvláštnil. U mě samozřejmě platí, že mi stačí koukat se na kukadla Audrey Hepburn a mám na dvě hodinky vystaráno, ale jako divák bych ocenil paradoxně lepší scénář :) Rozhodnul jsem se nakonec pro horší čtyři, než lepší tři. Hlavně za myšlenku filmu. (13.02.2013)

Značne otravná variácia (chce to byť pocta alebo paródia?) na Novú vlnu, ktorú (asi pre pomalších) asi päťkrát aj spomenú. Okrem toho je to veľmi dlhé a napriek "hravej" povahe často zapadajúce do stereotypu a nudy. Vďaka bohu aspoň za slušnú dvojicu Hepburn-Holden, bez ktorých by to bolo už asi neznesiteľné. 5 / 10 (06.06.2009)