Berlin Calling

Asi tomu nerozumiem, ale načo sú komu drogy k takejto muzike. Však sama o sebe je halucinogénna. Film je nonstop v tempe, Paul hrá nesmierne prirodzene a pod tým všetkým počuť fantastický sound .. Berlin Calling musel ísť na dračku. A tie drogy za osemsto euro v tom pohári mi dávajú akú - takú nádej ... (15.10.2023)

Co napsat k filmu, který se do všeho zásadního trefuje během úvodních několika minut a pak už jen servíruje předvídatelnou story o špatných drogách a všeléčivé hudbě? ____ Začátek fantasticky a jednoduše vystihuje, o čem je taneční hudba - ta reakce publika na fesťáku v momentě, kdy Kalkbrenner naplno pustí basy, je kvintesencí vztahu DJ-lidi. Otázkou je, jak si tohle uvědomí divák, který něco podobného nezažil na vlastní kůži. ____ Když si Ickarus stěžuje, že mezi tím vším cestováním a hraním nemá čas se pořádně věnovat skládání nového alba, naráží tím na aktuální problém elektronické/taneční scény, ve které se stírají dřívější jasně rozdělené úlohy djů a producentů (producent v klidu domova/studia tvoří, aby měl pak DJ co ve vinyl shopu vybírat) a umělci jsou nuceni zaujímat obě role naráz - DJ musí začít produkovat, aby dostal svoje jméno do nějaké té hitparády a měl co hrát lidem, producent musí nutně uvažovat o živém vystupování, protože vydáváním empétrojek si na chleba nevydělá. A v době laptopů není nutné na stage stěhovat celé studio. Ickarus (potažmo i Kalkbrenner, který ho hraje) představuje tohoto "hrajícího producenta" a svým způsobem skutečně symbolizuje současnou realitu taneční scény, která našla svůj domov v Berlíně ____ Gayové a lesbičky k technu patřili od nepaměti a Berlín není výjimkou; ve věhlasném Berghainu si jakožto heteráci možná budete připadat spíš jako minorita. Pokud vás vůbec pustí dovnitř. (Mimochodem, tenhle film je další důkaz nehezkosti Němek - chápu, že ta Amazonka, která vypadá, že má mezi nohama koule, nemůže být ztělesněním ženskosti, ale ani "Mathilda", která má podle všeho být onou hot chick, mnoho půvabu nepobrala.) ____ Perfektní je situace v léčebně, kdy se paní doktorka rozhodne si v rámci terapie poslechnout Ickovu hudbu a nasadit si obří sluchátka. Kde ona vidí depresi, zasvěcený slyší melancholii. Naprosto přesné. ____ Vlastní zápletka se však mohla odehrát v kterémkoli jiném období a o dnešním Berlínu nám neříká fakticky nic. Znalci mohou mít radost, že třeba poznají Saschu Funkeho za gramci, ale to jsou všechno jenom kulisy, kterých si nakonec příliš neužijeme. ____ Na závěr chci zdůraznit, že v celém filmu nezazní jediný minimal. Taky to není film o Villalobosovi, že? Nicméně soundtrack tuhle etapu techna vystihuje víc než dobře, a taky proto je tam ta čtvrtá hvězdička. (27.10.2009)

Vzácný jako diamant, takový je výskyt elektronické hudby ve filmech. A co teprve vybroušený diamant. Takový je Berlin Calling, navíc, když je o světě elektronické hudby, výborně v něm hraje skutečný DJ a producent Paul Kalkbrenner a z filmu zní jeho nádherná hudba, to je potom skutečný audiovizuální požitek a onoho krásného rozpoložení po skončení filmu se nemůžu nabažit. Filmů, jako je Berlin Calling je snad méně, než šafránu, o důvod víc, proč si jej vážit. Navíc fakt, že zemí původu je Německo, která plodí výborné producenty elektronické hudby, ale s filmovým průmyslem už tolik na výši není a přesto všechno vznikne takový šperk, je maximální hodnocení zajištěno. Zkrátka, občas se podaří, občas to vyjde a Berlín si vás přivolá. Nadhodnocuji jednu hvězdu, čistě ze sympatií a výjimečnosti. No a co. (07.01.2010)

Dlouho jsem na Berlin Calling čekal až jsem se konečně dočkal, i když jen s anglickými titulky. I když furt lepší něco než nic a já jsem si i díky tomu dokázal tento film bez problémů užít. Pro fanouška elektronické muziky je tento film ten pravý balzám na duši, a věřím, že pro obyčejnýho diváka to bude průměrná záležitost, kde hlavní roli figuruje muzika, drogy, sex a taková ta klasika. Jenže kdyby muziku nesložil Paul Kalkbrenner a sám by si nezahrál hlavní roli, asi by se tohle nestal kult a já věřím, že tohle kult bude. Dost dobře už je Paul Kalkbrenner v elektronické muzice něco víc, než jen obyčejný producent a DJ a to se může poštěstit skutečně málokomu. Příběh s s ničím nesere, zobrazuje podsvětí Berlína docela razantně, takže tam některé scény dost překvapí a reálnost možná i sledování zprotiví. Jenže je tam furt ona dokonalá muzika v podobě chytlavého a melodického minimalu, která rozhodně nenudí, i když by to tento styl ve většině případů dokázal. Paul Kalkbrenner je prostě něco víc, zvuky hledá v pohybu, při nástupu do metra natáčí zvuk zavírání dveří, rozjezdu metra...všecko to pak zachytává v jeho rukopisech. A to jsem ještě nemluvil o tom, že jsem měl možnost se dostat i do zákulisí tvorby muziky a o tom, co se děje pak, když už je muzika na světě a producent hodlá vydat desku. Berlin Calling pro skutečného fanouška elektronické muziky není obyčejný film, otázka je, co to udělá se zbytkem, který to asi zazdí, ale třeba ne. (27.08.2009)

Sledování jsem dlouho odkládal, protože ve filmech nějak nevyznávám jiný jazyky než angličtinu. Je to sice omezeneckej pohled, ale v případě Berlin Calling bych toho asi litoval. Pro vyznavače elektronický hudby je to povinnost, stejně jako It's all gone Pete Tong. Filmový zpracování a spojení s geniální minimalovou hudbou je podle mě výborný. Samotnýmu filmu bych dal ****, ovšem za hudbu se to prostě musí dorovnat na pět. Soundtrack jsem poslouchal už mnohokrát ještě před zkouknutím filmu a asi hlavně kvůli hudbě jsem se k tomu dokopal a donutil přehlížet tu němčinu. (29.03.2010)