Prolomit zeď

Kostja Ullmann mě zaujal již v excelentním německém dramatu Letní bouře. Karoline Herfurth se zase od obyčejné, tuctové role v teenagerských Holkách to chtěj taky, úžasně posunula v hereckém žebříčku navrch. Velmi vyzrála a přitom si stále zachovala svoji tvář, s níž stále působí jako mladičká studentka. Vydařené drama o událostech z doby, již jsem neprožila. Potěšil mě v hlavní roli hlas Vojty Kotka, a toto spojení Vojty a Kostji na mě působilo jako dva krásní kluci v jednom:) Jen škoda, že Vojta svými rolemi zůstane stále nejspíš zafixován jako "ten" z teenagerských komedií. (18.09.2011)

Do televize skoro škoda. Člověk si v průběhu filmu leccos připomene, z toho nadšení znovu naskakuje husí kůže. Němci (ti východnější) si skutečně užili daleko víc toho špiclování a šikany, ale při prolamování Berlínské zdi si to zase vynahradili. http://www.csfd.cz/herec/21006-ullmann-kostja/ je borec! (07.11.2009)

Ďalší film, ktorý okerem iného bol natočený ako antireklama socializmu, akože na západe raj. Je to ale dvojsečná zbraň, lebo z filmu som pochopil, že najviac obdivovali a utekali na západ feťáci, mentálne nedospetí študenti, špekulanti parazitujúci na robotníkoch a darebáci. Pokojne v tej dobe mohli pre punkáčov a im podobných otvoriť hranice a hneď ako by sa ich režim zbavil, tak mali hranice zavrieť. V USA by im bolo dobre, veď v kanáloch sa miesto vždy nájde a ty šikovnejší by si poriadili nejakú peknú krabicu a zariadili by si ju pod mostom. Možno by si aj sem tam niekto našetril na karaván. Americký sen :) (15.07.2015)

Roland nepatří mezi známé režiséry, myslím tedy ve zdejším cvok hausu, přesto je to už třetí film, kterým mě dokázal uzemnit. Příběh začíná naprosto nenápadně, ale postupně, přihořívá, přihořívá a ta práce s gradací je fakt parádní. Uvítal bych tu delší verzi, poněvadž tady bylo zřejmý že se stříhlo tam kde nemělo zejména s ohledem na vztahy jednotlivých postav. Velmi příjemně mně překvapila Karolina, já ji měl zafixovanou jako ryze komerční herečky, která snad není schopna číst scénáře co se jí nabízejí, ale ouha, tady mě vyvedla z omylu a jsem za to velmi rád. (17.08.2017)

Svižné dialogy (Marco - syn: Nenávidím tě. - Jürgen - otec: Výsada mladých.), přirozené herectví, autentičnost v podobě televizního zpravodajství. To jsou plusy. Příběh doplácí na televizní naivitu vztahových vazeb - kdo je čí dcera - a na naprosto zbytečný happy end (dědečkovo umírání při sledování zpráv...). Ovšem i za připomenutí Exuperyho - Člověk je navždycky zodpovědný za to, co k sobě připoutá. - je Berlínský zázrak nadprůměrný televizní zážitek. (15.10.2009)