Annie Hallová

Scénář: Woody Allen, Marshall Brickman .. Roztěkaná obrazová kompozice a střih, prostřídávají dlouhatánské záběry přeplněné výbornými hereckými výkony. Nervózní, zbrklé, nesoustředěné a afektované dílo, plné hutných dialogů a stále pravdivých životních hlášek. Ano, velmi zajímavé dílo! Paranoik Woody Allen jednoduše mluví o svém (převážně milostném) životě a stojí to za pozornost. „Začíná tu nový román.“ (10.10.2006)

Opravdu krásný flm, a to beze vší nadsázky - snad jeden z nejkrásnějších, jaké jsem kdy viděl. Všechno se v něm děje tak přirozeně a uvěřitelně, vtip vyvažuje cit, režijně je to v řadě scén ohromně nápadité... A Woody Allen spolu s Diane Keaton, tak sehraná dvojice! Jak méněcenně a dýchavičně vypadají všechny ty filmy, 500 dní se Summer a další, které se Annie Hallovou snaží napodobovat. Jsem okouzlený na tisíc procent. (29.05.2013)

Jakýkoli náznak hlubšího smyslu šel naprosto mimo mě. Snímek je hrozně hlučný a při tom nic neříkající. Dialogy vyplněné táhlými a ukňouranými 'ehm' 'ohhh' 'yeah' 'hmmm' jako dominantní vyjadřovací prostředek mi cuchaly nervy. Jak říct nic mnoha slovy, to je pro mě Annie Hall. Woody Allen mě natolik zahltil švitořivým vykecáváním, že jakákoli špetka humoru byla ta tam. (05.03.2011)

Nie som fanúšikom filmov Woodyho Allena, ale tento kúsok považujem aj ja za fantastický. Vynikajúca vzťahovka s hromadou výborných režijných nápadov a hereckých výkonov ukázala svojmu tvorcovi, kde sa cíti najlepšie. Neurotický intelektuál z New Yorku zabodoval naplno pri svojej cieľovke aj na oscarovom ceremoniáli, kde porazil v kategóriách najlepší film a najlepšia réžia inú autorskú pecku - Hviezdne vojny. Cynický, inteligentný a zábavný pohľad na romantiku, ktorý dokážu oceniť hlavne chlapi. 9/10 (16.03.2016)

Životní triumf Woodyho Allena. Jeho nejsvébytnější a nejosobnější dílo. Pro filmové vyprávění si vytvořil naprosto svůj vlastní svět, ve kterém své problémy říká divákům a panoptikálně se ohlíží za svojí minulostí (a účastní se jí). O jeho hereckém výkonu a Diane Keatonové se tak v tomto případě nedá mluvit. Představují totiž před kamerou sami sebe ze všech svých světlých a stinných stránek, jako vždy se značnou dávkou sebeironie. (23.01.2008)