Wonder Woman

Stejně jak u prvního Kapitána Ameriky mě naprosto pohltila komiksová retrostylizace, kde mají zlotřilí Němci nadpřirozené zbraně a kosí je rozličná parta klaďasů. Tohle já prostě můžu. Dr. Poison byla perfektní záporák. Divně vypadala, divně mluvila a byla prostě opravdu znepokojivá. Akční scény jsou taky fajn. Ale hlavně Gal Gadot je naprosto úžasná. Že je nádherná všichni víme, ale ona to i perfektně zahrála a dokázala tuhle vlastně docela debilní postavu prodat takovym způsobem, že jsem jí nepokrytě fandil a věřil jsem jí tu naivitu a dobráctví. To samé Chris Pine. Správnej chlapák dobrodruh s koulema a srdcem na pravym místě. Fakt jsem si tohle dobrodružství moc užil. 90% (03.09.2017)

Když Kapitán Homokokot konečně podlehne genderovým přetlakům a nechá si přišít kundu, změní se v mimořádně nesympatickou prkennou Židozonku s tak dokonalým šišoidem na krku, až má jeden při pohledu na něj neodolatelnou chuť šoupnout ho zadákovi do mlýnu a pokládat pětky. Takže jediným trochu seksy rozptýlením je první dvacetiminutovka, kdy může divák, znechucený zajisté urputně depilovanou Icákou Rabínovou, alespoň úchylně přemítat nad kapku prošlým, ale pořád jedlým sendvičem, obloženým Bobinou Piš a Mrs. Nýlsenovou. A pak už následuje jen obvyklá pícnina pro dementy, řecká mytologie pro zvláštní školy a Kapitán Homokokot ryloudyt s androgynně feministickým poselstvím pro škaredé týnejdžerky s kníry, nezletilé pokojové masturbanty a otylé chovatelky koček za zenitem. Sice s fokusem na Velkobrity a asi proto méně patetické, nicméně pořád anemické, mentálně nestravitelné a zdravotně závadné. Ono sledovat totálně koženou vypleštěnou izraelskou štěrbinu, jak v neušpinitelném plážovém outfitu zajišťuje klid na Západní frontě, potírajíc světelným bitchíkem a kanálovým poklopem kulometná hnízda císařské armády, to je něco, jako čumět v nekomediálním spektáklu na Miče Bjůkenena, kterak v těch svých červených trenkách a s kovovými předloketníky mlátí na pobřeží v Palm Bitch třeba Godzilu a se seriózním výrazem u toho dělá na povislých kozách TA-BLE-TY. A u takovéto sofistikované podívané se buď můžete v záchvatu huronského smíchu poprskat lahváčem, anebo si samým napětím retardovaně cucat palec v klecovém lůžku a polámanýma pastelkama s mohutným přetahováním kompulzivně vybarvovat omalovánky se Supergejem. (03.07.2017)

Láska na všetky pohľady. A najlepší DC od Man of Steel. Parádne zachytený stret fantasy sveta skrytého ostrova s jeho čistými hodnotami a ideálmi, so svetom reálnym v jeho historicky najťažšom období, aké pamätáme. Dve šikovne napísané, a po celú dobu presne režírované postavy, zastupujúce tieto dva svety. A ich prehlbujúce sa vzájomné porozumenie a nevyhnutná náklonnosť. Podarilo sa nejakej inej komiksovke s tak silným fantasy backgroundom tak trefne nastaviť zrkadlo svetu? Wonder Woman má srdce, ctí predlohu, je chytrá, sexy a nemá jediný hluchý vtip. Štyri a pol. (06.06.2017)

Wonder Woman (2017) je od Supermana (1978) zřejmě první filmový komiks, který se nesnaží být "temný", "realistický" ani "něco jako...", nýbrž kráčí hrdě ve stopách té nejnaivnější tradice vlastního média. Sice jeho jednotlivé části působí jako samostatné sešity téže komiksové řady pro malé kluky... pokaždé od jiného scenáristy i kreslíře, leč bez oněch meta-meta-rovin to zejména v dnešní době vyvolává vlastně osvobozující dojem upřímného braku. Jako onen typ komiksu, o němž Umberto Eco psal ve Skepticích a těšitelích. (S těmi ostatními DC filmy to naštěstí moc společného nemá, i když se prolog a epilog snaží sugerovat.) (01.06.2017)

Mnohem raději bych to viděl natočené na sklonku padesátých let od Richarda Fleischera nebo přímo jako nějaký All Star Comics ze stříbrného věku. Všechnu tu šestákovou naivitu a patos bohužel spolehlivě zabíjí tradičně megalomanská digitální nabubřelost. Zaoceánský hype Patty Jenkins nemůže být víc mimo. (14.08.2017)