Režie:
Jan MoravecScénář:
Jan MoravecKamera:
Vladimír TůmaHudba:
Petr HapkaHrají:
Jiří Hrzán, Regina Rázlová, Libuše Havelková, Josef Hlinomaz, Helena Růžičková, Jan Libíček, Vladimír Menšík, Zdeněk Svěrák, Lubomír Kostelka, Jana Andresíková, Václav Trégl, Karel Hovorka st. (více)Obsahy(1)
Komedie o mladém páru, který se přestěhoval na sídliště... Do nových bytů na sídlišti se stěhují nájemníci, mezi nimi i mladí manželé (J. Hrzán a R. Rázlová). Jeden ze sousedů (J. Libíček) má zvláštní libůstku, a to šmírovat sousedy v jejich intimních chvílích, což mu panelákový byt bohatě umožňuje. Této vášni propadne i jeho návštěva (L. Kostelka). Jiný soused hledá svůj byt (Z. Svěrák), další (V. Menšík) si chodí do bytu mladých manželů zavolat z balkonu, neboť takto hledá jednu slečnu. Mladí manželé se radují, že budou konečně sami, ale maminka (L. Havelková), která bydlí nad nimi, jim neustále svým hlasovým komentářem vstupuje do života… (Česká televize)
(více)Recenze (40)
Rychle ,kratke, vystizne,nenudici a vse vyslovujici. Ohh jen miti to stesti , miti moznost volby a spravne si vybrat v panelaku Neziti. Jen miti to stesti.... "ovsem z filosofickeho hlediska je celkem lhostejne kde clovek spi..." , "nic neodcizim,az dohrajeme pujdu zase hledat dal...." , "dama na H1....". Ano takova ma byti kratka komedie,nadherny vzor. ()
Zbývá položit jen jednu otázku, kde proboha byli cenzoři? Že by šlo o nějaký již dříve schválený scénář, který už nově nastupující garda nestihla zastavit? Zatímco ve stejné době emigrují velikáni nové vlny a na jejich místo kvapně nastupují prorežimní slouhové, Moravcovi se podařilo natočit film, který jako by vznikal v úplně jiné svobodné době (tedy o cca 2 roky dříve). Panelák je zde prezentován jako ošklivé uniformní bludiště, kde v duchu velkého bratra každý šmíruje každého. Maminka manželského páru, která sice pouze slyší co se děje, je tu vizuálně zachycena jako světlo, které by mohlo být i kamerou (ostatně s tajnou kamerou se ve filmu pracuje). Její oko do bytu mi tak okamžitě evokuje oko strany, tedy matka strana, která slyší všechno. Co dodat? Chtěl bych o okolnostech vzniku tohoto filmu vědět víc. ()
Panelstory křížené s absurdní groteskou s luxusní plejádou herců. Opravdu odstrašující případ pro ty, co se v době vzniku chystali stěhovat do paneláku, matčin mrazivě sametový hlas provázející každý úkon mladého páru neměl k daleko k hororu. Na svoji dobu dosti odvážné sabotování socialistické výstavby s velmi výživnou dávkou erotiky (dvojice vynalézavých voyeurů mě bavila nejvíc), která mohla jediné uplatnění najít na posledním ostrově svobodnější tvorby - druhém programu ČST, který stále byl doménou vyvolených a procházel propagační fází, která nad obdobnými "úlety" blahosklonně přivírala oči. Jana Moravce (mj. krátkodobě manžel Marty Kubišové) jako osobitého režiséra-autora je skutečně škoda, jeho absurdní, sarkastický a přitom vnějším kontextům neuzavřený pohled na svět byl v šedesátých letech ojedinělý. Téměř neznámý tvůrce se pro mě stává jedním z nejvýraznějších představitelů mladé generace nastupující v šedesátých letech, který bohužel dostal minimum příležitostí, aby svůj netradiční pohled na svět mohl skutečně rozvinout. Talentu k tomu měl dostatek. Bohužel po tomto povedeném filmečku mu byl dovolen akorát dabing. ()
Ve vesničce Dogville je vidět přes stěny, ale nikdo to neví. V Moderním bytě přes stěny vidět není, ale je docela dost dobře slyšet a každý to ví. Jinými slovy, jak se asi žije, pokud stěny neplní svoji funkci zcela. Rok 1971 a absurdní půlhodinovka Krátkého filmu cílená na ikonu socialistického režimu a zápory plynoucí z bydlení v panelovém sídlišti, které bylo o čtyřicet let později nahrazeno satelitním městečkem jako jakási pospolitá vertikála individualizovanou horizontálou. Tento krátký film obsahuje: přelom 60. a 70. let v (ne)soukromí bytů, panely, módní artefakty a výborné herce. Absurdita každodennosti je reprezentována Zdeňkem Svěrákem (který o několik let později ve filmu Jako jed dokonce panelové domy projektoval). Panelové domy stavěné od osmdesátých let už takovým přenosem zvuku žel nedisponovaly vlivem jiného používaného materiálu. Nadprůměrný film, 4*. ()
Krátký, nízkorozpočtový, minimalistický příběh o neblahých dopadech sídlištní výstavby druhé poloviny šedesátých let, popisuje absurdní formou známé problémy bydlení v "králíkárnách". Koncept a atmosféra trochu připomínají studentský nezávislý snímek, ale námět i provedení jsou natolik zajímavé, že si náročný divák užije 35 minut poutavé filmařiny. Škoda jen, že filmy tohoto typu jsou tak nedoceňované... ()
Galerie (2)
Photo © Česká televize / Pavel Černý
Zajímavosti (2)
- Film sa natáčal na viacerých miestach Prahy. (dyfur)
- Ve scéně, kdy si Jan Libíček s Lubomírem Kostelkou promítají film, jsou v zrcadle za nimi vidět členové štábu. (Akumulátor)
Reklama