Miláček

Knihu jsem četl a tak mě filmové zpracování opravdu zajímalo, ale rozhodně nemohu říci, že bych byl spokojen. Kostra knihy je zde vykreslena v pořádku, ale chyběli mi zde ty maličkosti co byli v knize, které by mi dokreslovali dané osobnosti a situace. Hereceký cast mi nebyl absolutně nijak sympatický. Především psycho Ricci, které se opravdu začínám bát a věčný upír Pattinson (Harry se vymanil ze své škatule, Bella také) jen u Pattinsona stále čekám až začne světélkovat. Na televizní zpracování by to bylo v pohodě, jenže s tím to obsazením to mohlo dopadnout daleko lépe. (25.05.2012)

Ne! I přes to, že tenhle žánr můžu, se na to nedalo koukat. Čekala jsem více intrik, vtipu, elegance, vlastně čehokoli, jen ne takového bláta! Co jsem dostala, byl vlastně jen sled toho, jak jde od jedné k druhé, což mi přijde jako základ děje fakt smutný. Ovšem nejsmutnější byl Robert Pattinson, nejen že se sem vůbec nehodil, ale že snad neumí ani přirozeně mrkat, jsem fakt netušila. Všude přítomný, nepříjemný a slizký Georges tu byl, ale rozhodně ne BEL AMI! Dvě hvězdy za žánr a herečky,nejlepší byla Christina Ricci. (02.07.2013)

Pattison šmejda Duroye zahrál bezchybně. Takový herecký výkon jsem od něj nečekal. Svojí postavu zahrál tak dokonale, že jsem ho celé promítání proklínal a jeho postavu jsem nenáviděl a přál jsem mu tu nejhorší možnou variantu utrpení. Takový pocit člověk nemá každý den. Na vedlejší ženské role se krásně koukalo a ani nezáleželo jak to je po stránce herecké. (21.06.2012)

Pattinson = miláček? Ale jo, ta role mu docela sedla, svou roli zahrál celkem obstojně a jeho herecký talent se podle mě stále jen rozvíjí k lepšímu. Bohužel jsem ale celý film srovnávala s divadelní inscenací téhož příběhu, kterou jsem zhlédla v mladoboleslavském divadle, a ta divadelní forma mi prostě sedla mnohem víc.. Film mě chvílemi trochu nudil a měla jsem bohužel problém se vžít do atmosféry Paříže 19. století. Mohlo to určitě dopadnout mnohem líp, ale také mnohem mnohem hůř! (09.07.2012)

Převážně mimořádné herecké obsazení silně vázne na představiteli hlavní úlohy; zatímco v literární předloze jde o muže středních let, zde se nám nabízí spíš než muž eféb (teenager); kontrast mezi ním a Forestierem, Maupassantem zpodobených jako vrstevníci, je až řvoucí. Zprvu dobře rozehraný příběh ztrácí směrem k závěru dynamiku; zdá se, že byl přečerpán původní rozpočet, a tak bylo nutno šetřit. Nejenže to ovlivnilo kvalitu filmu; novela či románová povídka, za kterou je Maupassantovo dílo považováno, je zbavena v tomto filmovém provedení ploch umožňujících hlubší psychologické prokreslení postav a v závěru se pod rukama rozpadá i samotný příběh. A tak největším zážitkem zůstává plejáda skvělých hereček střední generace, zpravidla dosud obestřených nepančovaným pelem mládí. Za zvlášť zdařilou považuji kreaci Umy Thurmanové, jež potvrzuje to, co doposud - alespoň pro českého mainstreamového filmového diváka - mohla jen naznačit: že je herečkou nejen neotřelého jevu, ale i univerzálního uměleckého záběru. (21.08.2012)