Zdrojový kód

Duncan Jones mě vyslyšel a po MOON přeřadil na čistě sci-fi thrillerový model (neretardovaný dramatem) navíc obohacený akcí a válcuje jak podobný ÚHEL POHLEDU, tak i ostatní z letošní minivlny chytrých sci-fi thrillerů (SPRÁVCI OSUDU, VŠEMOCNÝ). KÓD, tažený silným námětem, úvodem, závěrem, celkovou dynamikou a v neposlední řadě tradičně zářícím Gyllenhaalem, velmi dobře zaměstná mozek i zabaví, ale v době monumentálních Nolanových hříček je prostě jen za snaživého chudého příbuzného, kterého ale máte o to radši. (25.04.2011)

Uvidíme, jestli se mi to třeba ještě nerozleží k lepšímu dojmu, ale spíš o tom pochybuji. Zatím se mi Zdrojový kód zdá strašně naivní, a navzdory tomu, jak zajímavé atributy schovává v rukávu, hrozně rychle zapomenutelný film. Nevím, co přesně bych označila za nejzásadnější chybu, asi to ale přece jenom bude to, že za takto omezených časových a prostorových podmínek je velmi těžké vytvořit postavu, kteréž emocionální momenty by mě opravdu dojaly, a tady se to nepovedlo. Film má sice k dispozici nejvíce štěněcí oči ve vesmíru, totiž oči Jaka Gyllenhaala, chování jeho postavy je ale natolik generické a odcizené, že to nakonec vyjde vniveč. Srovnala bych to s Hranici žívota (Stay). Ta pracuje s podobným jevem, nový svět/život v hlavě umírajícího člověka, a během svého runtime (jenom o deset minut víc než Zdrojový kód) dokáže vytvořit zcela samostatný svět, ve kterém brečím u každé druhé scény, protože mi k tomu film podložeností a zpracováním svých událostí dává důvod. U Zdrojového kódu nastal takový moment jenom jednou, a to ještě částečně. Například souznění s osudovou ženou je zcela papírové a film to nikdy nepodloží jejich opravdovým "setkáním" před diváckými zraky. Pokud je tvoje pointa, že jsou to opravdoví lidé, nezacházej s nimi jako s loutkami, filme! (15.11.2017)

Filmy, kde důležitou součást hrají hrátky s časem mám hodně rád. Neřeším však dění po vědecké stránce (to bych se v hodnocení na nejvyšší příčky skoro nikdy nedostal). Vynikající scénář a zápletku, kterou by mimochodem stěží do několikaset stránkového románu rozepsal i (dosaď jméno jakéhokoliv autora) udržuje v chodu hlavně svižná režie, perfektní kamera a hlavně brilantní Jake Gyllenhaal, kterého jsem takhle zapáleného pro věc neviděl od roku 2005 (Mariňak a Zkrocená hora). Duncan Jones si opět vybral látku z žánru sci-fi, tentokrát však konečně dostal více peněz a mohl tak na sebe upozornit ještě o něco více, než se mu to podařilo s předchozím Moon. Na pět hvězd to není, přeci jen u vizuálních efektů je vidět, že nejde o žádný letní blockbuster a poslední cca tříminutovka tam vůbec být nemusela. Jinak ale nadstandardní thriller, který si klidně pustím ještě několikrát. (04.07.2011)

Proč jsem tolik odkládala den, kdy se na tenhle film kouknu? Opravdu zajímavý námět a musím říct, že Jake Gyllenhaal mě velice překvapil svým hereckým výkonem. Promakaný scénář a detaily, které člověka uchvátí. 5 hvězdiček dávám zejména proto, že mám zamotanou hlavu a netuším, jestli jsem ve filmu náhodou nehrála taky. Vyzvednout musím také geniální hudbu, která šla pěkne ruku v ruce s dějem. Do dokonalosti chybí už jen promakanější konec. (03.05.2011)

Zaciatok dava spomenut na 90's vydarene akcne kusky (uvodna titulkova sekvencia mi temporytmom a atmosferou silne evokovala zaciatok Speed). Pokial je divakova pozornost rovnomerne rozlozena medzi dva okruhy: 1) whodunit (thriller) a 2) ako system funguje ("scifi"), film velmi dobre bavi. Problem nastava od urciteho momentu (a ten u divakov nastane v roznych fazach deja), kedy zacne prevladat viac otazka "ako to funguje?" a tvorcovia sa dovtedy ustaleny koncept pokusia rozsirit/pozmenit/rozbit/rozviest. Na druhej strane to dava kridla realitam este zaujimavejsim a odvaznejsim ... . (06.04.2011)