Režie:
Tom HooperScénář:
David SeidlerKamera:
Danny CohenHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Colin Firth, Helena Bonham Carter, Derek Jacobi, Geoffrey Rush, Richard Dixon, Jennifer Ehle, Ramona Marquez, David Bamber, Michael Gambon, Guy Pearce (více)Obsahy(2)
Po smrti otce, anglického krále Jiřího V. (Michael Gambon) a skandální abdikaci krále Eduarda VIII. (Guy Pearce), je Bertie (Colin Firth), který celý život trpí vadou řeči, nečekaně korunovaný králem Jiřím VI. Země stojí na prahu 2. světové války a zoufale potřebuje silného vůdce. Proto králova žena Alžběta (Helena Bonham Carter), budoucí královna matka, domluví svému muži setkání s excentrickým terapeutem řeči Lionelem Loguem (Geoffrey Rush). Po tuhém začátku se tito dva ponoří do neobvyklého způsobu léčby a časem mezi nimi vznikne nenarušitelné pouto. S pomocí Loguea, rodiny, vlády a Winstona Churchilla (Timothy Spall) král překoná koktání a pronese zásadní řeč v rádiu, která inspiruje anglický lid a spojí jej ve válečné bitvě. (oficiální text distributora)
(více)Videa (6)
Recenze (1 927)
Králova řeč rozhodně není žádným "velkolepým trhákem." Jedná se o poctivý a kvalitní kus britské filmařiny, který je podáván velmi civilním způsobem. Colina Firtha v oblibě příliš nemám. Možná je to dobrý a sympatický herec, hezky se na něj dívá, přijde mi však takový nevýrazný, obyčejný, nemastný neslaný. A bohužel si ani nemyslím, že jeho výkon v Králově řeči je natolik strhující a fenomenální, aby byl oceněn zlatou soškou. Ale záleží samozřejmě na názoru. ()
Colin Firth mi bezprostredne učaroval už vo valmontovskej úlohe ľahostajného cynika, pre ktorého ženské srdce predstavovalo len akúsi zábavku, a odvtedy mi jeho herecké schopnosti unikali. The King´s Speech je - natočený, vizuálne elegantný, hudobne podmanivý a obsahovo emocionálny tak, aby si zhrabol všetkých Oscarov pre seba - ale ja mu to vôbec nezazlievam. Neuveriteľne krásny, primerane citový, herecky unikátny film, ktorý zaujme všetkými filmovými zložkami, no okrem toho zanechá hlboký dojem vďaka skutočnosti, že kráľ je tu vykreslený ľudsky, chvíľami ako beznádejný bezmocný muž neschopný striasť sa vlastných tieňov. Pochybovala som o Firthovi, ale tu ma dostal. Niet krajšieho pocitu, ako nechať sa emocionálne vyžmýkať pohľadom na skutočné herecké nadanie... a Oscar za najlepšieho herca mu v mojich očiach určite prislúcha. ()
Velmi příjemný dobový film. Série logopedických sezení není zrovna námětem stvořeným pro stříbrné plátno, přesto se jej podařilo transformovat v pozoruhodný výsledek. Colin Firth v roli nejistého koktavého krále exceluje, jeho výkon je jednoznačně oscarový. Současně na mě ale působil velice upřímně a nevykalkulovaně, jako ostatně celý film. Když v závěru došlo na tu titulní "king´s speech", byl jsem dojat. 9/10 ()
Firth to má doma a doprial by som aj Rushovi, Bonhamke a kameramanovi. U mňa dlhé rozhodovanie medzi 4 a 5 hviezdičkami, nakoniec musím dať plnú pálku, pretože ma to síce úplne nechytilo za srdce, ale inak to bolo vlastne d-d-d-dokonalé. Rýdzo britské a zároveň ten najhollywoodskejší kus z tohtoročných nominácií. ()
Galerie (126)
Photo © Speaking Film Productions Ltd 2010 / Laurie Sparham
Zajímavosti (41)
- Ve filmu figurují tito monarchové: král Jiří V. (1910-1936) - Michael Gambon, král Eduard VIII. (1936) - Guy Pearce, král Jiří VI. (1936-1952) - Colin Firth a královna Alžběta II. (1926), kterou zde uvidíme jako dítě - princeznu Alžbětu - Freya Wilson. (Othello)
- Prvním úspěšným pokusem krále Jiřího (Colin Firth) o přednes byla recitace Hamletova monologu "Být či nebýt". Velká část herců účinkujících ve filmu má vlastní zkušenosti s účinkováním ve zmíněné Shakespearově hře. Derek Jacobi ztvárnil dánského prince ve hře „Hamlet, Prince of Denmark“, Claire Bloom ztělesnila Gertrudu. Jacobi si později zahrál Claudia v Hamletovi z roku 1996, v němž Timothy Spall odehrál Rosencrantze. Geoffrey Rush nějakou dobu působil v australském národním divadle v roli Horácia, zatímco Helena Bonham Carter byla k vidění jako Ofélie v Hamletovi z roku 1990. (EbiGuetta)
- Geoffrey Rush coby Lionel Logue, milovník Shakespeara, si zahrál přítele tohoto dramatika již ve snímku Zamilovaný Shakespeare, zatímco Colin Firth v témže titulu ztělesnil jeho rivala. (Othello)
Hmm, už od traileru jsem měl ten neodbytný pocit, že tohle se mi bude sakra líbit.. Respektive, že tohle bude skvělý film. Ale říkal sem si, nevěř pocitům příliš, kolikrát tě už zklamaly. No, naštěstí tentokrát se do puntíku moje předtucha vyplnila. A začnu honosnou a klišovitou větou - Jeden z nejlepších životopisno-historických filmů, jaké jsem doposud měl šanci vidět. Což je samozřejmě u mně s mými velmi malými zkušenostmi hlavně v tomto žánru dost neobjektivní, ale snad se mi podaří vás stejně na tento skvost tímto komentem nalákat. Začněme atmosféru, o kterou se celou dobu krásně stará vynikající Desplat se svou promyšlenou komorní melancholickou hudbou, ve které má největší podíl jemná hra na klavír, která jednou skvěle dokresluje vzpomínkový dialog, podruhé silně dramaticky až orchestrálně a vítězně uzavírá film. Alexandre v mých očích roste čím dál výš a výš, a doby, kdy jsem si s jeho jménem teprve matně spojil Fantastického pana Lišáka (btw. stále perfektní ujetý soundtrack) jsou dávno pryč.. jeho sláva jak v mých očích, tak určitě i ve vašich stoupá závratnou rychlostí,... ale jelikož tento rok Reznor stvořil to, co stvořil, a co stvořil, je velmi velmi originální, dynamické a neuvěřitelně úžasné, bude si muset Alex počkat na oscara ještě o něco déle.. O obrazovou poutavost se taky nemusíme bát. Kamera předvádí téměř konstantně úžasně zajímavé záběry, interiéry i exteriéry předválečné Anglie se povedly na výbornou (opravdu, někdo by měl ty, co to tvořily povýšit do šlechtického stavu - možná samotná královna..) a neustálá mlha či déšť je pak ještě zdokonaluje (skvělá symbióza všech prvků dohromady je vidět v procházce krále a logopeda). Hoopera jsem, přiznávám se, do teď vůbec neregistroval, ale snad to zkusím napravit. Přece jen, u filmu, který jde celou dobu dopředu jen tím anglicky pomalým a rozvážným tempem jsem přes všechna má očekávání nečekal, že mně celou dobu bude tak moc vtahovat a ani chvíli nenudit. A přesto tomu tak bylo, díky vynikajícímu scénaři, který obsahuje trefné a vtipné dialogy a reakce, situace i postavy a vše krásně staromódně anglické.. God Save The Great Britain. A pak hlavní faktor, který film povyšuje do úplně závratných, závratě vytvářejících výšin - herci. Neuvěřitelný Colin Firth (ne že by slovo neuvěřitelný tentokrát vystihovalo to, co Colin předvádí - právě že hraje svou postavu tak procítěně a nenuceně, že jsem mu toho krále s problémy s řečí věřil stoprocentně) si Glóba zasloužil asi tak stejně, jako Natálka toho svého a u Oscarů to musí být úplně stejně (i s tou Natálií samozřejmě).. Velmi by mně zajímalo, jak obtížné bylo se takové koktání naučit, určitě by ale Jiří VI. byl na svoje vyobrazení pyšný, nešlo tu totiž jen o tu koktavost, ale i o naprosto úžasné zobrazení celé jeho povahy, se všemi neduhy i přednostmi. Prostě dechberoucí výkon. Helena tentokrát hraje trochu jinak a v jiné pozici, než jsem si u ní zvykl za ty léta u Burtona, ale stýle stejně (a možná i trochu více než obvykle) okouzluje svým přirozeným talentem a šarmantním chováním i vzhledem. Jistě si královnu matku užila, podle mně to byla role pro ní jako ušitá. Btw bylo pěkné vidět i malou Elizabeth II. A pak samozřejmě i Rush - u něho nemá cenu se rozepisovat - je to prostě pan herec a hraje zase stejně perfektně ironizujícího, (slovy jedné z postav) extravagantního chlapíka, který oslovuje krále Bertie, jako v Pirátech. Samotný závěr pak nemohl být dokonalejší a dojemnější. Opravdu velké plus má film i za to, že jsem mohl nahlédnout do zákulisí královské rodiny a i všech jejich problémů a strastí a uvědomit si, že jsou to opravdu taky jenom lidi. Taky film funguje jako reklama na ně, aby lidé s nimi trochu více sympatizovali, což se Hooperovi opravdu povedlo. A pak samozřejmě i jako ukázka nezlomnosti a úžasné síly jakéhokoliv národa, který, když má ke komu vzhlížet, obstojí i v dobách největší temnoty. U Velké Británie to však platí dvojnásob. Sympatické na filmu bylo naprosto všechno (snad až na slizkého Pearce). Prostě nádhera. PS: z nějakého důvodu ale stejně přeju ty ostatní oscary Fincherovy. Jeho film mně oslovil ještě více, byl přece jenom aktuálnější a divácky přitažlivější a ta stylovost, z jakou se Fincher s tím nudným tématem probil, by mohla být až zarážející, nebýt toho, že Fincher je prostě Fincher.. () (méně) (více)