Dívka, která kopla do vosího hnízda

Mírný kvalitativní posun vzhledem k slaboučkému druhému dílu je dán zejména filmařsky vděčnější předlouhou (více akce, více konfrontace). Alfredsonova režie zůstává stejně rutinní. Závěrečný díl navazuje přesně tam, kde prostřední část trilogie skončila a jak neokázale (vzhledem k Lisbethině povaze se nabízí „autisticky“) začíná, tak i končí. Žádné grandiózní finále s vybuchujícími domy a záchranou v posledním okamžiku. Hezky nehollywoodsky. S prostředím je finále bohužel tím jediným, čím se Dívka, která kopla do vosího hnízda liší od kteréhokoli tuctového krimithrilleru. Zoufale jí chybí atmosféra knih, resp. prvního filmu. Vedlejších postav ubylo, jako ta hlavní se profiluje Lisbeth, což odpovídá knize i hereckým možnostem výborné Noomi Rapace. Z odstraněných linií nejvíc zamrzelo zredukování těch milostných na jednu jedinou, mezi Mikaelem a Erikou, která navíc neodchází z Milénia, čím je příběh zbaven další zajímavé – novinářské roviny. Film je to ukoukatelný, ale viditelně natočený narychlo a předhozený publiku ještě za horka, dokud se o Miléniu hodně mluví a píše. Nečíst tři nadprůměrně knihy, dvě průměrné filmové adaptace mne k jejich přečtení rozhodně nepřivábí. 70% (09.12.2010)

Obdivuhodné zvŕšenie trilógie. Thrillery na pokračovanie sú vo filmovom priemysle veľkou raritou, a hlavne z hľadiska komerčného využitia sú viac-menej nepodporovaným artiklom, takže som rád, že niečo podobné vzniklo pod profesionálnou taktovkou skupiny, či už hereckej, alebo tvorcovskej. Ani záverečnej časti nechýba správna dávka napätia, gradácia atmosféry a veľmi dobré suverénne herecké výkony. Súdno-procesovou časťou sa trošku pozmenilo ladenie celej trilógie, takže sa dostal k slovu aj krimi žáner, ale to len osviežilo celý dojem. 85%. (03.10.2010)

Nakonec byla stejně nejlepší ta romantická večeře.. Lizbeth ukázala, že se umí patřičně oháknout k soudnímu přelíčení, blonďák Niederman chvílemi neuvěřitelně asocioval T-800 pronásledující Sarah Connor a spravedlnosti bylo ve finále učiněno až pohádkově zadost, nicméně třetí díl se už spíše svou koncepcí přiblížil televizní inscenaci, byť řádně dramatickou a tak mnohovrstevnou, že po hanácku řečeno: „Kdo sa mi v ní zamóce, ten sa mi z ní nevymóce.“ Uvidíme, jak se teď s elitní švédskou formací popasuje ta americká, ve složení Fincher - Mara - Craig. A neboj verbale111, prostupnou obrannou dvojici Bruckheimer - Bay poslali na farmu, protože v posledních sezónách hrajou, za ty peníze, co berou, neuvěřitelnou tužku.. (01.11.2010)

Stejné postavy, které hrají stejní herci jako v jedničce, zato scénárista a režisér jsou jiní a možná i to částečně ovlivnilo výsledek, který je zřetelně rozpačitější než Oplevovi Muži, kteří nenávidí ženy. Už literární předloha je hodnocena rezervovaněji, ale režisér se podepsal na snímku ve více oblastech. Nevlastní bratříček Lisbeth vypadá a jedná jako z bondovek 60. let, a to vážně nemyslím jako superlativ. Akční scény (naštěstí je jich minimum) prozrazují, že Alfredson v tomhle žánru nemá natočeno ani nakoukáno. Zločinné rejdy rachitických stařečků potácejících se mezi dialýzou a smrtí nevypadají tak nebezpečně a napínavě, jak by si filmový štáb přál. A konečně - celé to spiknutí, složitá konspirace, která nutí účastníky ještě řadu let po pádu železné opony páchat další zločiny, vypadá tak nějak přehnaně v porovnání s tím, že šlo o krytí jednoho nedůležitého agenta. Nečtenář knihy, mezi něž patřím, asi bude v nevýhodě oproti těm, kteří Lisbethiny osudy mají načtené. Celkově jde o lehounce nadprůměrnou filmovou detektivku, která těží z popularity knižní série. Pokud ale literární Milénium vypadá právě takhle, je otázkou, odkud se vztal ten fantastický globální úspěch trilogie. Celkový dojem: 60 %. (04.11.2013)

Karl Stig-Erland Larsson zemřel v pouhých 50 letech, zanechal za sebou uzavřenou trilogii, která knižně vyšla až po jeho smrti. Své partnerce odkázal notebook, kde měl další tři rozpracované díly plánované dekalogie. Filmové zpracování celkem věrně kopíruje knižní předlohu, zachycují to podstatné z románu, příběh se odehrává ve svižném tempu. Autor předlohy vychází ze svých dlouholetých zkušeností investigativního novináře, řada zápletek včetně výhružek a ohrožení na životě je patrně z jeho vlastních zkušeností. Oproti prvnímu dílu, který je dějově posazený na ostrov a není tak prošpikovaný mrtvolami, jsou další dva díly víc ponuré, akční, násilí je neodehrává ve skrytu, je otevřené a brutální. Atmosféra filmu i její postavy korespondují s knihou. (02.07.2014)