Cizinec

Kritika Cizince nešetří, to ani náhodou. A svým způsobem nelze nic vytknout, kritizovat tento film je poměrně jednoduché, čili snadno úspěšné. Nutno však podotknouti, že pokud na Cizince nejdete jako kritik, nýbrž jako divák s reálným očekáváním a se správnou osobou po boku, čeká vás příjemných sto minut v příjemné společnosti osobností světového filmu. Udělali si čas a odskočili si do kouzelného prostředí Benátek, snad aby se nám tím více přiblížili. Je dosti pravděpodobné, že bych se mohl mýlit, ale řekl bych, že Angelina vstupuje do té části herecké kariéry, kdy začně představovat namísto akčích superhrdinek nablýskané paničky. Byly zde jasně patrné náznaky. Žádné akce, žádné odhalování, šaty a líčení sice noblesní, leč místy na styl ´stará mladá´, a i když anglickým způsobem ledově krásná, s rysi ve tváři říkajícími, že Lara Croft už vzkříšení nezažije... :-) A Johny Depp? Už pro jeho typické grimasy, pro typický běh a ruce pro něj typicky složenými za zády je milé ho znovu vidět. A že chemie mezi ním a Angelinou pokulhává? To ano, je však otázkou, na kolik jsou vinní herci a na kolik scénář. Abych vám to tedy shrnul. Dalo by se to celé zkritizovat od začátku do konce, bez připuštění jakékoli námitky. Jenže proč to? Není lepší na chvíli upustit od oscarových očekávání, vzít za ruku drahou polovičku a užít si filmový poločas před dalším výkopem? (14.03.2011)

Romantický thriller s Angelinou Jolie, Johnny Deppem a cenami ověnčeným režisérem, jehož poslední snímek získal dokonce cizojazyčného Oscara? Krucipísek! Takový film přece nemůže být špatný. CHYBA! MŮŽE! A SAKRA MOC! Stačí k neuvěření stupidní scénář, krystalicky průhledná pointa, hromada falešného luxusu a herecké duo, v němž nelze spatřit ani kapičku společné chemie. Donnersmarck pak dává filmu ránu z milosti, když režíruje na půl plynu a mnohem víc cílí na prodejnost benátských památek, než na vydařenost akčních scén (pomaleji už to nešlo?), temporytmus vyprávění a herecké výkony, jejichž nominace na bůhvíco je výsměch do ksichtu všem lidem s fungujícím mozkem. (06.06.2011)

Nejlépe oblečený film roku, čímž výčet toho NEJ zřejmě končí. Florian Henckel von Donnersmarck se možná brzy stane synonymem pro (filmový) KÝČ. Stylizace ala The Brothers Bloom, kdy vezmeme hlavní postavy oblečeme je do drahých kostýmů a vsadíme do současnosti, nefungovala už v TBB a nefunguje ani teď. Ale celková nálada snímku pohybující se někde mezi Duplicity a Mr. and Mrs. Smithovi mě bavila. Sice bez břitce originálního scénáře, s průhlednou zápletkou a bez výraznějších hereckých výkonů, zato s celou řadou úsměvných momentů. (30.01.2011)

Tuhle neskutečně nabubřelou áčkovou břečku musel režisér napsat doma při tlači. Henckel von Donnersmarck totálně přecenil své režisérské a scénaristické schopnosti a jen dokázal, že i když má v kapse Oscara, tak si nemůže dovolit cokoliv. Depp má u mě první velkou kaňku, Jolie po Salt už druhou. (29.03.2011)

Než prchl pan Donnersmarck zpět do Německa, nechal za sebou jeden hollywoodský biják a já jsem nikdy nepochopil ten bezprecedentní hate. Možná i proto jsem Cizince dlouho odkládal, ale věděl jsem, že si Deppa s Jolií ujít nenechám. A celkem mě překvapilo, jak je to poměrně koukatelná záležitost v nádherných benátských kulisách, kde sice místy drhne tempo, ovšem nic hrozného a k nepřežití. Možná jsem po těch letech přece jen mírnější, jelikož dnes už se těchto detektivních žánrovek moc netočí. Ačkoliv si to znovu asi jen tak nedám, na jeden povedený večer u Netflixu/televize ideální záležitost. (02.05.2019)