O království z nudlí a štěstí bez konce

Ukázkový příklad toho, že někdy se těsto na dobrou pohádku nezadaří, i když použijeme funkční ingredience a postupujeme podle osvědčené receptury. Děj se táhne jako nudle, celé je to bez chuti a zápachu, Matonohova parodie na Itala je přežitá a písničky tam vůbec nemusely být. Po hodině televizního utrpení naštěstí na scénu vlítne Ježková, která během minuty efektivně vyřeší problémy ostatních postav (škoda, že to neudělala už po deseti minutách) a celou pohádku vytáhne alespoň na jednu hvězdu. Tu druhou dávám za Teresu Brannu, jinak skvělou herečku Jihočeského divadla. (03.12.2018)

Ačkoliv Jan Zadražil určitě patří spíše k pohledným sympaťákům, na roli takového floutka byl poněkud přestárlý. Lábus mě moc nepotěšil, zato Matonoha jakoby pochopil že se jedná o frašku, tomu dal tu správnou korunu. Ostatní hráli jak v klasické TV pohádce. Jinak rozhlasové vysílání a moderní hovorová čestina degradovala pohádku o pár hvězd dolů. Snaha o modernu fungovala tak možná ještě v Láďo ty jsi princezna. Zdá se, že si tvůrci neuvědomují, že i jejich nejmenší diváci jsou dnes mnohem pokrokovější a laciné triky neocení. (27.12.2015)

Překvapivě to nebylo tak hrozné. Nechápu, proč do všech nových pohádek cpou pitomé písničky s hroznými texty (zvlášť, když hlavní představitelé zpívat neumí), také pohádkový rozhlas/zprávy byl kapku mimo. Ale to je jediná závažná výtka. Vzhledem k tomu, že jsem nedávno viděla Fišpánská jablíčka a vím, jaké pohádkové hrůzy se u nás poslední dobou točí, musím konstatovat, že Králoství z nudlí je ještě na svátek. (28.10.2010)

Tv pohádka se vším co k ní patří. A to jak v tom dobrém, tak i v tom špatném. Záleží jen na divákovi jestli bude její pravidla akceptovat. Příběh je zde již tolikrát okoukaný, že spíše nudí (pravidla žánru Dolanský dodržuje zuby, nechty). Humor je zde na nízké, jednodušší úrovni- Matonoha přehrává svého taliána dokonale, ale pobaví pouze ty nejmenší. Celkově se jedná o lehce podprůměrný kousek, jemuž sráží vaz jeho nesledovatelnost pro diváka starší 12ti let. (28.12.2009)

Táhne se to jak turecký med, ale ten je aspoň sladký. Opět chybí umění zkratky, než se tam k něčemu dostanou, můžete si jít udělat kafe. Kánon pokulhává, ale to by bylo na delší povídání. Podle mne volba pana Zadražila nebyla šťastná: jednak hereckými dispozicemi, jednak je k princezně trochu přestárlý (a co ten účes?). Matonohovo pojetí Itala je přežité a působí spíš jako estráda (samo o sobě není špatné, ale prostě mi sem nepásne). Klimbající diváky vzbudí až Jitka Ježková, která v poslední třetině rázně vběhne do děje a vše postaví na správnou kolej (řečeno po cimrmanovsku). Jo, a ještě něco: vždycky, když je v pohádce rozhlasové či televizní vysílání, případně různé výjevy na část obrazovky, nevěstí to nic dobrého kvalitou (snad s výjimkou Ladových pohádek). Pochvala rozhodně za kostýmy, výpravu, princezninu nepravidelnou korunku a Branne a Ježkové, které tu pohádku dost zachránily. Sympatičtí Hampl a Valenta. (07.01.2019)