Nákaza

Ne ani na opakovaný shlédnutí mě to nesedlo. Jakž takž šokantní začátek a pak už do nás po zbytek filmu hustí jenom samý statistiky typu : den tolik a tolik mrtvých tolik a tolik, až jsem u toho usínal. Postavy nezajímavý. Damon po fatální ztrátě pak v druhý půlce úplně v pohodě. Ne fakt nebrat a je fuk jak aktuální to teď je.20% (19.03.2020)

Sodenbergh raz a znova kašle na konvencie a prináša divákom zaujímavý pohľad na pandemickú skazu vírusového ochorenia. Film bez hlavného hrdinu, bez emočného kontaktu s postavami, bez hlavnej dejovej myšlienky. Len rýdze spracovanie neľahkej látky, premyslené do posledného detailu a miestami som mal naozaj pocit, že keby sa niečo podobné naozaj stalo, presne takto by následne vyzeral hraný dokument. Remeselne veľmi dobre odvedené, no miestami naozaj veľmi nudné a keďže sa rád zžívam s postavami, a tu na to nebol priestor, tak aj pomerne dosť chladné a pre mňa nedivácke. 65%. (22.10.2013)

"Ensemble piece" o smrtící pandémii ála Steven Soderbergh. A je to dá se říci dokumentárním stylem natočená procedurální podívaná o tom, jak se postupuje při objevení epidemie hodně ošklivé chřipky a pokusech ji zvládnout. Ale ne tak docela - Soderbergh totiž v rámci výstavby šokujícího děje sleduje i konkrétní "obyčejné" lidi, ale nedělá to tak, že byste se s nimi mohli sžít, nebo že by nedej bože páchali nějaké hrdinské skutky ve stylu katastrofických velkofilmů. Aby to nebylo málo, Nákaza také "drží prst na tepu doby", když umně využívá postavu investigativního bloggera, který do bohulibých snah WHO a národních vlád svými konspiračními teoriemi a vlastní agendou soustavně háže vidle. Co rozhodně stojí za zmínku, je skutečnost, že Soderbergh nijak nepřikrašluje to, co by v analogické situaci nastalo (a co se mu ve filmu děje), tj. rozpad společnosti, návrat k zákonu džungle, a hlavně to, že by o životy přicházeli mladí, staří, ženy, děti, prostě všichni bez výjimky. V kombinaci s vědomím, že "hlavním hrdinou" filmu je nijak zvlášť virulentní patogen, přenášející se fyzickým kontaktem, a že by tudíž mohlo být mnohem, mnohem hůř, to celé působí velmi znepokojivě. Soderbergh respektive scénárista Burns to ještě navíc koření morálně spornými rozhodnutími, a v zásadě neukazují jedinou výlučně "dobrou" postavu. Je mi jedno, nakolik režisér selhal v pokusu natočit kontroverzní kritiku systému, a nakolik se zalekl přílišných odklonů od diváckých očekávání. Contagion totiž i tak funguje, a nutno říct, že řada momentů v něm je opravdu překvapivá. Rozhodně jsem se nedíval naposledy, takže dám spokojených (znepokojených-ale-co-s-tím-asi-tak-naděláš) 80%. (23.03.2015)

Celkem by mě zajímalo, jak za posledních několik měsíců vzrostla sledovanost tohoto filmu. Osobně jsem tak nějak tušil, jakým směrem se Soderberghova glosa bude vyvíjet a proto jsem se nechtěl nechat strašit, dokud to ta situace venku bude až nebezpečně připomínat. Faktem je, že Contagion je ultra uvěřitelná fikce, kde se tvůrcům povedlo hezky vygradovat situaci a v jistém smyslu definovat postup neznámé nákazy. Stále je to film, z dnešního pohledu víme, že bez roušky jakoby člověk nežil (doslova)..nicméně z diváckého pohledu by to nebylo extra záživné ke sledování (nevím jak diváci Ulice v karanténě). Nicméně, Steven Soderbergh zjevně nepodcenil rešerši (tahle komise možná přece jen dává smysl) a daří mu se diváka šokovat, přesně v situacích kde to třeba úplně nečeká. A závěrečnou scénou jakoby se covid-19 inspiroval...8/10 (05.05.2020)

Když v sále někdo zakašlal, měla jsem nahnáno. Nákaza má napjatou atmosféru skoro po celou dobu stopáže - a to se jen tak nevidí. A OST Cliffa Martineze je božsky znepokojivý a mysteriózní. *lehké spoilery* Škoda, že tolik skvělých (a taky známých) herců nevyužívá svůj potenciál a stává se spíše loutkami režiséra, která je nacpe do trailerů a na plakáty. Až příliš rychle umírají nebo je jejich dějová linie nedotažená. Faktem je, že ošklivou a nenalíčenou Paltrowovou s mastným čelem a červeným nosem jen tak neuvidíte, stejně jako vyprázdněné americké ulici plné pytlů s odpadky. Až tehdy si člověk skutečně uvědomí, co všechno přestane fungovat, když zavládne skutečná panika z pandemie. Mrazivou a určitým způsobem i postapokalyptickou atmosféru kromě hudby umocňují úvahy nad tím, co bychom dělali v této situaci dělali my. Znepokojivý tón je však nakonec umlčen sladkým finále (Damon zklamal), kdy jsem si povzdychla nad tím, že Soderbergh vyměknul. Nejdůležitějším protagonistou (a tahounem:) je však virus MEV-1, který ve své pohodlné kapsidě rafinovaně číhá na klikách, mincích, hrníčcích a všem se nám směje do ksichtu. Velmi znervózňují pocit - který byl ještě podpořen tím, že před vstupem do kina se rozdával balíček s antibakteriálním gelem, mýdlem a ubrousky./// Sympatické na scénáři je, že akceptuje reálné události nedávné historie, kdy propukla mediální panika okolo prasečí chřipky, a poukazuje na ně s chladnou hlavou, což v kombinaci s kamerou, která pečlivě zaznamenává nakažené po celém světě, dává filmu nádech docudramatu. Škoda však, že je Soderbergh za kamerou je až příliš pedantský a doslovný - viz začátek a úplný konec filmu. [Kino] (13.10.2011)