Panství Downton

Ošukán na panství Daun Tonda. Byla tma, mlha, sychravo, vracel jsem se z inseminace prasat v Essexu a zabloudil jsem. Z mlhy, která by se dala mrdat, jsem zaslechl rachotivý zvuk, který se postupně přibližoval. Najednou jsem už poznal zřetelné obrysy traktoru Zetor, posledního kousku svého druhu. Zarostlý muž se zastavil a já mu lámanou angličtinou vysvětlil, že jsem zabloudil. Přeměřil si mě pohledem a po chvíli pravil: "Nedaleko odtud je panství pana Tonyho. Rád Vás uvítá." Hbitě naskočil zpět do raritního kousku zemědělského stroje a já se vydal směrem, jaký mně ukázal. A skutečně, po asi dvou kilometrech se mlha rozplynula. A já jsem před sebou spatřil krásně se tyčící panství s obrovskou sochou ztopořeného čuráka uprostřed. Sídlo to bylo honosné, leč vyhlíželo divně. Zastavil jsem a najednou zezadu slyším kroky. Jakýsi lokaj mě pobídl, abych s ním vstoupil do dveří. Snad mně poskytnou nocleh, jídlo i pití. Vlídný pán Tonda na sebe nenechal dlouho čekat. V divném županu a ulíznutém účesu na mě působil zrovna tak divně jako kamenný výtvor venku. Dostalo se mně pití i jídla, co moje hrdlo pyjem netknuté ráčilo. Hodoval jsem, blaženě se usmíval, ale za půl hodiny moje idylka skončila. Snažil jsem si nevšímat pronikavých pohledů pána domu, který se mnou měl své plány. Sotva jsem pojedl, ochotný komoří mě uvedl nahoru do komnat, z nichž v jedné jsem měl přečkat noc. A skutečně. Komnata byla nádherná, sice žádné technologické vymoženosti neskýtala, ale byl jsem rád, že zalezu do peřin. Jen mně bylo divné, že mně komoří zamkl. Pomyslel jsem si, že je to asi zdejší zvyklost zamykat hosty na noc, aby je nikdo nerušil. Jen, co jsem si lehl, rozhostilo se všude ticho. Náhle zarachotil v zámku klíč a do pokoje vešli dva statní muži. Odvedli mě k Tonymu, který ošukával zdejší turisty. Anglický venkov ve mně zanechal negativní vzpomínku. Příště dejte před panství tabulku s označením Beware of Dick, abych věděl, do čeho jdu. 0% (24.07.2015)

Klasická anglická nádhera a dokonalost.. Skvostná výprava, promyšlený scénář, režie a herci bez kazu. Na pozadí denního života anglické aristokracie a jejího služebnictva nenásilně sledujeme, jak se v průběhu dvacétého století měnil svět. Spleť příběhů je provázána natolik umně, že z ní netrčí neskutečná práce, kterou to muselo dát, aby všechno působilo přirozeně. Aby vývoj postav byl logický, zvraty uvěřitelné, překvapení taková, jaká zná život a nikoliv počítač scénáristy. Absolutorium. (18.03.2012)

Taková telenovela, která má lepší výpravu, lepší herecké obsazení a lepšího scénáristu. Ano, ne vždy dává vše v dlouhodobém kontextu smysl, jenže už jen ten fakt, že každá osmidílná řada obsáhne období 2 až 4 let a divák tak může sledovat, jak proměna doby a historické události ovlivňují svět jedné aristokratické rodiny, mě sám o sobě přesvědčil, že i na šestou sérii bude mít smysl se dívat. (30.12.2014)

Seriál podobného ražení jako byla Sága rodu Forsytů, tudíž perfektní ve všech směrech. Tento má však navíc lehký humor, jehož největší nositelkou je zde samozřejmě Maggie Smith. A ačkoliv je tato dáma s promínutím stará jako Jeruzalém, její charisma je odzbrojující. Její mimiku by měli studovat všichni ti rádoby herci, kteří umí sotva mluvit. Zato stará veteránka Maggie dokáže pouhým pohybem tváře vyjádřit to, co jiní ani slovy neumí. Nemám žádné výhrady, je to natočené s lehkostí, vkusem, poctivě a hlavně se to nechce zavděčit všem. Navíc je to laskavé a intriky tu nejsou na prvním místě. Nedivím se, že se v Británii tento seriál stal v minulém roce nejúspěšnějším. Vražd už totiž bylo dost! (11.01.2012)

Po shlédnutí obou řad jsem prostě nadšená...sérii jsem si vyhledala, protože jsem slyšela skvělé recenze a doporučení z mnoha stran. Rozhodně je Downton Abbey perfektně zpracováno...přesné zobrazení doby, společenských konvencí a přísných pravidel,...výborný scénař a propracovanost jednotlivých postav...prostředí, krásná hudba...a jak už to u anglických počinů bývá - excelentní herci. Druhá řada je spojena s událostmi první světové války a jejím dopadem na celou společnost. Člověku postavy postupně nutně přirostou k srdci, poslední scény se tak neobšly bez kapesníku. Například scéna, kdy se Mary a Matthew za brzkého mlhavého rána loučí u vlaku před odjezdem na frontu za skladby ''Such Good Luck'' - to jsem jasná. :) Mám ráda trochu komplikovanější postavu Mary, samozřejmě Matthewa a herecky naprosto úžasná je zde Maggie Smith jako Violet, hraběnka z Granthamu...která je v první řadě hlavně za přísnou, povýšenou a ostře (ale velmi vtipně) kritizující hlavu rodiny, trvající tvrdě na tradicích a společenkém pořádku, ve druhé pak postupně ve správných momentech sympaticky vybočuje, aby pomohla situaci...hlavně s Mary. Takže je skvělá. :) Chválit další herce by bylo zdlouhavé...jednoduše chválím všechny a těším se na pokračování. http://www.youtube.com/watch?v=4U6dsEyVXu8 (01.08.2012)