Zabil jsem svou matku

Hubert byl velmi zlý, arogantní, hysterický a sprostý spratek. V šestnácti letech se takto chovat k matce? Ale pravda je, že děti se chovají tak, jak dalece jim to rodiče dovolí. Měl příliš povolenou uzdu a potřeboval párkrá dostat přes hubu... Místo do internátní školy se mu měl věnovat psycholog, evt. psychiatr. Škoda, že nebylo možno proniknout více do jeho nitra, proč cítil až takovou nenávist. Nikdo mi nebude namlouvat že jen proto, že se domníval, že je nechtěné dítě. Víc jsme se v podstatě nedozvěděli. (13.01.2011)

Musel jsem se nad tímto filmem zamyslet. Opravdu to všechno zní tak, jak to ve skutečnosti vypadá? Každý z nás občas měl ten pocit, poslat svojí matku do řitě. Xavier Dolan to vyjádřil ve filmu, ve kterém se snaží vyjádřit svoje vybouřené názory a musím říct, že mě to vcelku zaujalo. Xavier se jeví jako velice schopný herec, scénárista a režisér. Tento film nejenom, že má zajímavý nápad, zpracovaný tak, jak to Xavier cítí, ale hlavně má celou řadu silných scén, podkreslené výbornou hudbou a perfektním závěrem. Největším problémem jsou pak postavy, na které se člověk musí zvyknout. Xavier Dolan totiž není jeden z těch, co by se snažil zalíbit všem, a tak různé názory na něj jdou až s dobou filmu. Ze začátku jsem ho měl plný zuby, ale ke konci už to všechno dávalo smysl. Nutno dodat, že Xavier vše sepsal a natočil ve svých 19ti letech. (15.03.2012)

Debut mladého režiséra Xaviera Dolana s kontroverzním názvem Zabil jsem svoji matku o 16-letém homosexuálovi, který už delší dobu nedokáže vlidně komunikovat se svojí matkou. Je obdivuhodné, s jakým objektivním nadhledem servíruje režisér jednotlivé slovní potyčky hlavních protagonistů. Dolan nestaví do práva ani chlapce ani matku, celý film je v podstatě o hledání cesty, jak spolu jednat, komunikovat a najít v sobě ztracenou lásku. Velmi, velmi pravdivé. (19.04.2011)

Syn je fracek, matka je kráva, blbost v rodině je zřejmě dědičná. Autor asi moc četl Freuda (a pokud ho nečetl, tak by měl navštívit nějakého psychoanalytika!). Ale je to hrozně pěkně natočené, zábavné a nevšední. Přímo se vybízí srovnání s Imaginárními láskami, které z tohoto souboje vycházejí jako trochu slabší. (19.01.2013)

Natočit tak dobře ve 20ti letech film tohoto typu, to se skutečně moc často nevidí. Doposud jsem považoval za nejgeniálnějšího mladistvého režiséra Richarda Kellyho (v době, kdy natočil Donnieho Darka), teď však musím přiznat, že jeho prvenství v mém pomyslném žebříčku začíná ohrožovat Xavier Dolan (i přesto, že se jejich zcela rozdílná filmová díla dají těžko porovnávat). Myslím, že to bylo v diskuzi k Imaginárním láskám, kde jeden z uživatelů psal, že Dolan by měl točit hudební videa, k čemuž se rozhodně přikláním i já - scény, kde zní hudba jsou opravdu skvěle natočené, procítěné, mají hutnou atmosféru a patří k nejlepším okamžikům tohoto filmu. (27.12.2012)