Režie:
Lenka WimmerováScénář:
Alexandra BerkováKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Lumír HrmaHrají:
Klára Melíšková, Hana Maciuchová, Bořivoj Navrátil, Petra Špalková, Jaroslav Plesl, Zdena Hadrbolcová, Kristýna Frejová, Lubor Šplíchal, Jitka Ježková, Pavel Řezníček, Jan Vondráček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Hořkou komedii o tom, jak těžké bývá odpustit rodičům jejich starostlivost, výčitky nebo nenaplněná očekávání, natočila v ostravské produkci ČT režisérka Lenka Wimmerová. To, co bývá v pozadí, můžeme odhadovat i tentokrát – je to prázdnota v jejich vlastním životě po odchodu dětí z domova, nebo rozčarování z vlastního nevydařeného manželství? Hlavní hrdinka Ivana (K. Melíšková) bydlí sama, bez muže a bez dcery, která je v zahraničí. Trpí nespavostí, jen stěží se jí daří odpoutat se od rodinných křivd i vlastních životních proher. Její dva sourozenci Maruška (P. Špalková) a Olin (J. Plesl) žijí ve velké vile s rodiči. Otec (B. Navrátil) je starý, nemocný, na svoji bývalou kariéru klavíristy dnes už jen vzpomíná. Matka (H. Maciuchová) balancuje často na hraně mezi láskou k manželovi a vztahem k dětem. Faleš, manipulace, teatrálnost aj., jsou její dominantní rysy, i když některé její projevy začneme možná v průběhu děje vnímat s větším porozuměním. Podstatné jsou tři stěžejní okamžiky – tři rodinná setkání (narozeniny otce, pohřeb otce, pohřeb matky), během nichž se vztahy vyhrotí, obnaží a posléze uvolní, osvobodí… Televizní film natočený podle scénáře Alexandry Berkové je také o tom, jak mnoho dobrého či zlého v naší vzájemnosti způsobí úporná snaha udržet alespoň zdání dobrých rodinných vztahů. Láskyplný teror, jehož se obě strany vzájemně dopouštějí, způsobuje, že staré křivdy vyplouvají na povrch i v okamžicích, kdy všichni touží po klidu a smíření. (Česká televize)
(více)Recenze (51)
V dramatické tvorbě ČT je tento film pro mě králem a jsem zvědav, jestli ho letos (2010) něco překoná. Je mi líto, že nešel v kinech a nebyl o dvacet minut delší; některé oslí můstky a násilné zkratky mohly být vyřešeny lépe. Ale herci byli výborní (Klára Melíšková ať se prosím objevuje na obrazovce častěji) a skvěle vedení, hudba fungovala stejně dobře jako obraz, scénář Saši Berkové (R.I.P.) byl místy nečekaně vtipný a dovedl stále překvapovat. Jak to celé dopadne, se nedalo odhadnout -- konečně taky v jednom českém filmu! Jsem opravdu rád, že jsem si tohlo mistrné dílko nenechal ujít, a těším se na další od Lenky Wimmerové. ()
Figur tam bylo jak na orloji, ale v podstatě příběh o ničem. Ústřední rodinka byla pěkná výstavní přehlídka psychopatů, nechtěla bych být jejím členem. Ale musím zase uznat, že Maciuchová byla přesvědčivá. Pro zajímavost: Vila, ve které se odehrávaly rodinné scénky, se nachází v Hýskově a natáčely se zde také třeba filmy jako Saturnin a Všichni moji blízcí. ()
Mistrovsky podaná analýza porouchaných, ale také se současně napravujících a léčících duší. Alexandra Berková se domohla uměleckých výšin, které režisérka Wimmerová dále rozvinula a výborní herci a herečky dotvrdily. Nejvíce mne upoutaly Melíšková a Maciuchová. Podobné obrazy poučené vzdělávají v lásce, pochopení a pokoře. Všichni jsme jen lidé. Mikrosvět televizní inscenace k takovému (sebe)poznání vybízí. ()
Lakmusový papírek pro detekci nestandardního počinu – hodnocení buď vysoká nebo nízká, málo středních. Rodina jako základ veškeré lidské tragédie. Vztahy, které nefungují. Lidé, co bydlí spolu, ale radši by žili na jiných planetách. Syrová dramatičnost i směšná komičnost. Precizně vybroušené dialogové výměny. Všechno výborně odpozorované, vyvážené a perfektně zahrané. Z hereckého hlediska je to sice značná dámská přesilovka, ale proč ne? Komedie, která hladí proti srsti. ()
Scénář Alexandra Berková a stejně jako seriál Co teď a co potom, ke kterému napsala scénář, je i tento napsán s hlubokou znalostí lidské duše a navíc i zajímavý a místy i zábavný- 100 %. Jinak za režii 100 % za herecké obsazení i výkony 100 %. Od Tv jsem nevstal ani na moment, a to už se mi dlouho nestalo. On tě má rád a tohle ti udělal? Tak mu dej taky přes hubu a máš to...panebože.... viděno znovu 2024. obřadník: Tomáš Bořil 😇 ()
Galerie (9)
Zajímavosti (2)
- Film byl oceněn cenou Elsa za nejlepší původní televizní dramatický pořad. (Olík)
- Natáčelo se v Hýskově v rodinné vile v ulice Školní 188 a v Hradci Králové, kde štáb navštívil Gymnázium J.K.Tyla, Galerii moderního umění, Tylovo nábřeží, Masarykovo náměstí a ulici V Lipkách, a v Pardubicích, konkrétně na místním hřbitově. (alonsanfan)
Související novinky
Brno na týden ožije festivalem Cinema Mundi
Přemýšlíte, co s načatým březnovým večerem? Chcete si rozšířit své obzory, potkat se se zajímavými lidmi a načerpat atmosféru různých koutů světa? Mezinárodní filmový festival Cinema Mundi představí… (více)
Reklama