Modré z neba
Režie:
Eva BorušovičováKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Ivan KrálHrají:
Slávka Halčáková, Emília Vášáryová, Zita Kabátová, Milan Mikulčík, János Bán, Jan Kačer, František Kovár, Juraj Nvota, Aleš Votava, Tomáš Votava, László SzabóObsahy(1)
Hrdinkami tragikomického příběhu ze současnosti jsou tři ženy – dcera (S. Halčáková), matka (E. Vášáryová) a babička (Z. Kabátová). Ve starém domě na okraji venkovského městečka musí denně řešit problémy svého dobrovolného i nuceného soužití. Ubližují si, aniž by si chtěly ubližovat. Přece by nejradši jedna druhé snesly modré z nebe. Všechny tři touží po štěstí, každá si je představuje podle svého temperamentu a míry životní zkušenosti. Všechny tři touží po mužích, kteří sice procházejí jejich životem, ale zanechávají stopy, které se dlouho hojí – bývalý manžel a otec rodiny (J. Kačer), bratr a strýček alkoholik (F. Kovár) či dceřin přítel (M. Mikulčík). Pořád se ale čeká na toho pravého. Do života trojice však nakonec překvapivě vstupuje sympatický neznámý (J. Bán)… (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Tři ženské v jednom baráku, navíc umělecky zaměřené, to nemůže vyústit v normální film. Zita Kabátová hraje tradičně stárnoucí herečku, babičku. Jde jí to náramně. Emília Vašáryová je tu v pětapadesáti ještě pořád pohledná dáma. Jsme svědky dosti potrhlých situací, které nedávají mnoho smyslu, ale výstup to má jasný. Život se musí žít i kdyby nás moc nebavil. Nálev je sladkokyselý, takže optimismus střídá deprese a naopak. Hudba Ivana Krále film skvěle podbarvuje a dávám za ni hvězdu navíc. Osobně mám rád tenhle film kvůli druhé polovině, která je syrová a neúprosná. Slovenské nezávislé léto. 85% ()
Tři různé generace a každá jiná a přeci vlastně naprosto stejné. Dvě herecké legendy, Emília Vašáryová a Zita Kabátová, se potkaly s mladou Slávkou Halčákovou a docela k sobě pasovaly. Všechny touží po štěstí, ale tak nějak po svém. Spojení různých hereček, vykreslení složitostí jejich osobností a vzájemného soužití, kdy se hádají, aby si pak řekli, že se stejně mají rády, se mi líbilo. Stejně jako prostředí zvolené k natáčení. Zaujala mě i hudba. Mezigenerační dialog fungoval a dohromady dal zajímavou mozaiku. ()
Nejhorší byly ty snové sekvence, kde tři hlavní ženské postavy byly oblečeny celé v bílém, pokaždé na různých místech a celé to mělo symbolizovat zřejmě život, i čáp tam musel být přítomen. Kýč jak bič! Celkově to působí pouze jako nějaká změť obrazů, chtěné poetiky a očividné symboliky. Bohužel to nefunguje jak by mělo. Zita Kabátová jako nejstarší žena podává suverénní výkon, Emília Vašáryová jako prostřední je v každém záběru okouzlující a s přehledem strčí všechny do kapsy, bohužel nejmladší Slávka Halčáková mě to celé svou amatérštinou kazila a nic nepomohlo, že ukázala i svoje mohutné dudy. Holt poetika je ta tam, věřím, že kdyby se režie ujal třeba Karel Kachyňa nebo Martin Šulík, dostalo by to úplně jiný šmrnc. ()
Poetický film s troma generáciami žien v jednom dome, bez stáleho mužského dozoru a s jedným živým bocianom. Nič pre mňa a mám pocit, že film vznikol len na to, aby Slávka mohla ukázať svoju dokonalosť, kým je dokonalá. Ale to je možno len môj pohľad na film, lebo nič iné ako erotické fotenie na kope uhlia som si nezapamätal. –––– Doprdele, himlhergot, krucinál! ()
Troj-generačné ženské prepojenia. Aj keď samy, stále si v sebe nesú stopy začínajúcich, končiacich a odoznievajúcich vzťahov s mužmi. Do toho pomerne zručne namiešaný koktejl humoru, hádok, ich zmierňovania a raz zúrivej, inokedy poblázneno zjašenej hystérie. Vedené v takom matkinovskom* duchu silných matiek uzmierovateliek (babka), slabších matiek trpiteliek (mama) a odviazaných mladých slečien (dcéra) - všetko umelkýň, ktorým neustále treba udeľovať akési životné lekcie. Letná story na samote sa tak začínala postupne meniť na všeobjímajúcu okázalú nudu zavŕšenú nepodareným alegorickým snom.---- *(vysvetlivka) Maxim E. Matkin je slovenský spisovateľ, ktorý na základe úspešného ohlasu internetového seriálu na pokračovanie vydal následne niekoľko čitateľsky úspešných románov zaoberajúcich sa vzťahmi a životným štýlom dnešnej stredostavovskej spoločnosti strednej a vyššej strednej triedy. Základom jeho úspechu je opísanie vzťahového módu, mnohým pripomínajúcim to, čo sa im a okolo nich deje a dialógy "zo života". Zároveň Matkin funguje ako poradca v lifestylových časopisoch pre problémové partnerské situácie. Jeho meno je pseudonym, rôzne indície naznačujú, že sa pod ním skrýva práve režisérka filmu Eva Borušovišová, jej sestra Soňa, prípadne obe. ()
Reklama