Tajemství starého hotelu

Tento horor má 2 zásadné problémy. Prvý: nič sa v ňom nedeje. Párik sa potuluje po atmosférickom hoteli. Vie, že tu možno je duch, ale nejako extra to nerieši. Síce sa ho občas snaží zachytiť na kameru, ale v zásade o žiadny plnohodnotný dej nejde. Netuším, prečo to muselo trvať až dve hodiny. A druhý problém: film nie je príliš strašidelný. Väčšina scén, z ktorých sa divák zľakne, pozostáva z toho, že všade panuje hrobové ticho a zrazu zvrieskne hudba a dvere sa zabuchnú samé od seba. Takéto strašidelné scény vie robiť s prepáčením každý druhý debil. Snímka je plná logických hovadín a pozoruhodných náhod. V hoteli sa náhodou nachádza médium alebo postavám hrozí smrteľné nebezpečenstvo od ducha, ale napriek tomu si najskôr idú zbaliť veci (!), lebo šak čo, pohoda. Naopak, oceňujem príjemne pomalé, ležérne budovanie hrôzostrašnej atmosféry... ktorá je však budovaná TAK pomaly, až pri tom zrejme zaspíte. Herci sa snažia, ale nemajú čo hrať. Režisér pri budovaní pomalej atmosféry zaspal rovnako, ako vy, či ja. A scenár stojí za prázdny tetrapack od plnotučného mlieka. (01.02.2017)

Westovým nejoblíbenějším filmem je určitě Osvícení,když mu osud dal to štěstí,že se může živit točením hororů,u svého dalšího projektu vykastroval svůj nejmilejší film a ještě se přitom 20x koukal na Wanovo Insidious a přemýšlel co mu ukradne,nakonec mu ukradl piáno a Noirový nádech.Svým způsobem řemeslně dobrá práce,ale pouze po technické stránce.Castingový fail v podobě Sary Paxton,která sice hraje skvěle,ale neuvědomuje si,že hraje v hororu a né v nezávislé letní komedii.Příběh by si vycucal z prstu i retardovaný čtenář chvilky pro tebe a navíc se nedohrabe k žádné pointě,i když je od příchodu starého pána průhledný.Co na tom že se Westovi daří primitivní lekačky pomocí rychlých střihů a zvuků,které natočíme za pár měsíců při našem dalším projektu taky a to slavnostně přísahám.Podivná patlanina všeho možného,kde se plných 85 minut absolutně nic neděje,aby se to přes tři mizerné lekačky dohrabalo do pointově prázdného wtf finále,dle staré školy.Jeden z obsahově nejhorších hororů posledních let a opravdu trapný pokus o jakou si originální podívanou,z tohodle já se teda fakt N*E*P*O*S*E*R*U* :D Wanovo Insidious spláchne tuhle brečku do kanálu.25% za kameru,nádech občasné atmosféry a komediální výstupy Sary Paxton,které ovšem nemají v hororu co pohledávat. (18.01.2012)

Let´s go to the basement and find out what that fucking ghost´s problem is. Ti West je jednou z nejzajímavěších autorských ikon současného horroru a v The Innkeepers opět dokazuje proč. Narozdíl od svých kolegů West se svými postavami udržuje citelný vztah (viz jeho jedinečná freak show v Cabin Fever 2), opět jim věnuje velkou pozornost a dodává jim doslova hmatatelnou živelnost (přikladem budiž výborná scéna s vynášením odpadků), přižemž postupně, a velmi pomalu, staromylským způsobem navozuje tíživou náladu pomocí brilatní práce s prostorem, dlouhými záběry a příjemnou segmentací děje. Zároveň nevtíravě pracuje s diváckým očekáváním a drží se hesla, že čím méně toho vidíme, tím více se bojíme. Skvěle fungují i humorné vložky, které atmosféru nijak neodlehčují, ani na ní neparazitují, ale vzhledem k obeznámením s postavami jsou přirozené a v určité symbióze. Pro mě osobně nejatmosféričtější horror loňského roku, který hravě strčí do kapsy i toliko oslavovaný Insidious. (02.01.2012)

Není to horor a nemá to příběh, takže se není čeho bát. Atmosféra je dobrá jen díky krásným kulisám starého hotelu. Výhodou je strašně fajn herečka Sara Paxton a svěží humor. Ale od filmu, který o sobě tvrdí, že je duchařským hororem, čekám úplně něco jiného. Velká škoda, že to není ani horor ani komedie, ale jen rozpačité dílko, které se dá bohužel velmi snadno zapomenout. 40% (08.04.2012)

Díky štastné ruce při castingu a zdařilé kombinaci ambiciózní režie s efektivní souhrou zvuků jde o duchařinu s kvalitním pozlátkem, která zůstane mezi všemi ostatními proklétými domy o stupínek výš, a to i přesto, že do nepříjemných situací nedostává figurky bezvýchodnost jako spíš zvědavost. Strach dávkuje akurátně, nikam nespěchá a pracuje hlavně s postupným budováním napětí, což mu jde dobře, protože finále silné jako řemen mi způsobilo takovou husí kůži, že jsem ležel minimálně centimetr nad postelí. (15.01.2012)